To, čím si plníme hlavu, je důležité

Jednou se děti ptaly papeže Františka,  proč už se dneska neděje tolik zázraků. Papež František odpověděl, že „sice nikdy neviděl, že by mrtví znovu ožili, zato za ta léta spatřil mnoho všednodenních zázraků, zázrak života nebo zázrak šlechetnosti, který dokáže pohnout lidským srdcem“.

Být svědkem nebo přímým účastníkem všednodenních zázraků může být každý z nás. Záleží ale na tom, čím si plníme či neplníme hlavu. Buď si ji můžeme nechat zanášet kritikami, lžemi, různými pomluvami a dalšími negativními věcmi, kterých je kolem nás dost. Tam nejspíš všednodenní zázrak nezakusíme.

Nebo můžeme přemýšlet o dobrých věcech, které vidíme kolem sebe, o tom, co utváří dobrý svět: pravda, spravedlnost, čest, vše, co slouží dobré pověsti, a za těmito hodnotami stát. Když se někdo zastane druhého, když hájí, co je pravdivé, když se vyhýbá nečestným praktikám,… to jsou všednodenní zázraky, které dělají svět lepším.

Neztrácejme čas přemýšlením o zbytečnostech a nepravdách. Vnímejme to krásné kolem nás a buďme tak svědky každodenních zázraků. Protože čím je naplněné naše nitro, to se pak odráží i v našich slovech, v našem jednání, v našich činech a postojích....

***

Související: Jsme odpovědní za to, kdo nás ovlivňuje