7. 7. 2018, Rh (Foto: mn) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Každý z nás bojuje s nějakými svými ostny

Abych se nepovyšoval, byl mi dán do těla osten, který mne sráží. Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil, ale on mi řekl: „Stačí, když máš mou milost, vždyť v slabosti se projeví má síla.“ (srov. 2Kor 12, 7-9)

Život nejde vždycky tak, jak bychom si představovali. Někdy nás trápí fyzické bolesti, někdy máme trápení se svými blízkými, nebo se sebou samým. Každý z nás máme ve svém životě nějaké „ostny“, které nám znesnadňují život. A každý z nás by se jich pochopitelně rád zbavil. A tak pro to něco děláme a k tomu se i modlíme a modlíme… a ono nic. „Ostny“ zůstávají a my se s nimi musíme učit žít.

Může se nám tak zdát, že Boha naše modlitby nezajímají. Boží myšlení je ale jiné. Některé ostny nám sice ponechává, ale zároveň nám slibuje, že postačí, když budeme mít jeho přízeň - milost. Říká nám tak, abychom se zbytečně svými starostmi dlouho netrápili, ale přenechali je jemu. Abychom definitivní řešení nechali na něm, aby se tak vedle naší slabosti mohla projevit i jeho síla.

Nebojme se toto Boží ujištění přijmout. Obohatíme tak nejen sebe, ale i své okolí. Když budeme žít s vědomím, že Bůh nás má rád i s našimi slabostmi, budeme pak velkorysejší k slabostem druhých.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: Rh

Související texty k tématu:

Naděje

Naděje není odpovědí na všechna naše proč, dává nám ale dost světla a síly, abychom putovali údolím stínů plni důvěry a odvahy.
Budoucnost nebude lepší jen proto, že je budoucností Naději nelze zaměňovat s pouhým lidským optimismem, který je spíše výrazem nálady. Naděje ani neznamená doufat ve splnění vlastních přání. Naděje je něco jiného. Naděje je dar. Dar Božího Ducha…
Být jako strom zasazený u vody (videospot) „Člověk, který doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom, který zapustil své kořeny u vody. Nestrachuje se, nepřestává nést ovoce.” (srov. Jr 17, 7-8)
Do budoucna můžeme hledět s nadějí Do budoucnosti nelze hledět s klidem, ale s nadějí…
I v našich životních turbulencích je Bůh s námi Nad pekelnou branou v Danteho Božské komedii, stojí nápis: „Vzdej se vší naděje!“ Ano, místo bez naděje se stává peklem. Naděje nám ale vlévá vnitřní život. Otvírá nás pro budoucnost...
Mít naději i v pochmurné situaci Budoucnost už dnes prosvítá i skrze zlo, trápení a smrt.
Další texty k tématu naděje zde