26. 1. 2013, IMA (Foto: IMa) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Mnoho lidí se ve svém životě jen porovnává s druhými

Kdyby ucho řeklo: "Nejsem oko, a proto k tělu nepatřím,"
tím by ještě nepřestalo být částí těla.
Oko nemůže říci ruce: "Nepotřebuji tě!",
nebo zase hlava nohám: "Nepotřebuji vás!"
Vy jste Kristovo tělo a každý z vás jeho úd.
Tělo je pouze jedno, i když má mnoho údů. Tak je tomu také u Krista.
Neboť my všichni jsme byli pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo.
Bůh umístil každý z údů v těle, jak sám chtěl.
(srov. 1 Kor 12,12-30)

Ruce se nemusí cítit méněcenně, jenom proto, že nejsou okem.
Tělo je jednotou mnoha částí.
Každý má své jedinečné a nezastupitelné místo.

Mnoho lidí ale prožije celý svůj život tím, že se srovnává s druhými,
nebo že se srovnává s představami o sobě,
podpořených reklamou, časopisy, facebookem, sněním...

Každý z nás je ale v Božích očích dobrý a zamýšlený.
Každý má v celku dějin své jedinečné místo.
Každý z nás je od Boha nečím obdarován.
Každý z nás je od druhých doplňován a jiné doplňuje.
Ať už viditelně, či skrytě.

Úkolem každého z nás je proto hledat a nacházet své jedinečné místo.
Stát se a být sám sebou. A nesrovnávat se.
Bůh každého z nás chce vést k seberealizaci a naplnění.
Nebojme se proto k němu obracet.