Ježíš nepotřebuje naši dokonalost, ale opravdovost

Mám ráda apoštola Petra – pro jeho horlivost, která se občas proměnila ve zbrklost. Například když pozná Ježíše na břehu, neváhá skočit do vody, i když je to jen pár metrů. Pospíchá k Němu, protože s ním potřebuje mluvit.

Ježíš ví, co Petr prožívá. Zve ho k ohni – podobnému tomu, u kterého ho Petr zapřel. Teď ale mají prostor k rozhovoru – k rozhovoru plnému lásky a odpuštění.

Ježíš se Petra třikrát ptá. Otázky se v češtině zdají stejné, ale v původním jazyce evangelia jsou jemně odlišné.

Nejprve: „Šimone, miluješ mě víc než ti zde?“
Petr při vzpomínce na to, jak ho nedávno zapřel, pokorně odpovídá: „Pane, jsem tvůj přítel.“

Podruhé: „Šimone, miluješ mě?“
Ježíš už se neptá „víc než ti zde“ a Petr se tak už nemusí srovnávat s ostatními. Znovu odpovídá: „Pane, jsem tvůj přítel.“

Potřetí se Ježíš ptá: „Šimone, máš mě rád? Jsi můj přítel?“
A Petr odpovídá: „Ano, Pane, jsem Tvůj přítel.“

"V tomto rozhovoru je cítit Ježíšova láska a Petrova opravdovost. Ukazuje se, že Ježíš nepotřebuje naši dokonalost, ale pravdivost – autentičnost." (Ermes Ronchi)

I moje chyby a pády tedy nejsou překážkou.
Jako Petrovi, i mně může Ježíš znovu důvěřovat
a povolat mě: „Pas mé ovce.“
A i mě se ptá: „Jsi mi přítelem?“

Jak na to odpovím?
Jak bude vypadat náš rozhovor dál?
Jsem připraven/a na to, že i mě někam povolává?

Máš příležitost Ježíšovi odpovědět...

-redakčně upraveno-