Boží království je mezi vámi. (Lk 17,21) - Biblický citát na dnešní den

8. 11. 2018, marse

Odpor ke škole, ztráta motivace

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Povolání, boží vůle

O svém povolání jsem byla naprosto přesvědčená

Přemýšlela jsem, jestli mám napsat (přeci jen nejde o příliš závažnou situaci), ale došla jsem k názoru, že potřebuji radu. Studuji na gymnáziu a mám více než dva roky do maturity. Několik let jsem byla naprosto přesvědčená o svém poslání. Ve škole jsem měla vynikající výsledky a nikdo z mého nejbližšího okolí příliš o mém zaměření nepochyboval. Byla jsem odhodlána "obětovat" své "budoucí práci" více méně celý život.

Potom přišel přechod do vyšších ročníků a mně začalo pomalu docházet, že moje představy o budoucnu a z toho vyplývající přípravy do školy jsou vlastně dost "extrémní" a výsledky mi přitom nepřinášejí žádnou radost. Jedničky se pro mě staly standardem, ale nebyla jsem šťastná. Napadá mě, že šlo (či stále jde?) o určitou formu pýchy pramenící z pocitů méněcennosti a následné snahy být "nejlepší". Zkráceně řečeno: velká snaha - špatná motivace. Můj čas se měnil v čísla a život přestával dávat smysl.

Neříkám, že všechno bylo jenom špatně, naučila jsem se kázni, a i kdyby ty informace nebyly k ničemu jinému, občas jsem pomáhala zlepšit spolužákům známky, to mi pomáhá od pocitů ztraceného času.

 

Co když po mě Bůh chce něco jiného? 

Jenže jak přibývá učiva, přestávám být schopná učit se všechny předměty tak, jako dřív. Jsem kvůli tomu hodně naštvaná a napadá mě, že po mně Pán možná nechce, abych naplnila zrovna svou představu, že jsem si jen namlouvala, že je to jediná možnost. Zkouším se modlit za to, aby mi ukázal tu pravou cestu, protože si nevím rady. Možná bych se měla vydat spíše jinudy. Vím, že by mě nějakým způsobem naplňovaly i jiné věci a rodiče i kamarádi říkají, že mám vlohy i pro další povolání. Problém je, že si ještě nejsem úplně jistá.

Ještě horší ale teď je, že začínám mít postupně docela slušný odpor k některým předmětům ve škole. Dostali jsme nové učitele, látka se změnila a navíc nevím, jestli se tomu nakonec vůbec budu věnovat. Ztrácím motivaci, hodiny pro mě přestávají mít smysl. Často mě probíraná látka vůbec nebaví a je pro mě stále těžší se na ni soustředit a vzbuzuje ve mně dost negativní emoce. Je to jako obrátka o 180°. Pojí se s tím i obecně postoj k celé škole a školskému systému, jenž mi přijde strašně neefektivní, ale nevím na jak moc je tento můj postoj subjektivní. Učím se stále méně. Jsem asi hrozně líná, nebo já nevím, ale prostě se mi najednou do učení vůbec nechce.

 

Pocit vyhoření

Ráno vstanu a už je mi mizerně, když si představím, do kolika hodin zase budu ve škole, kolik času ztratím... Bojím se, že to příliš prožívám, ne každý se musí pořád těšit do školy. Přemýšlím, kde se stala chyba. Asi to bude znít divně, ale aktuálně nedokážu najít "zlatou střední cestu" mezi nicneděláním a workoholismem hraničícím s hazardem s psychickým zdravím. Vždy jsem byla poměrně hodně nerozhodná a obávám se, že mám stále problémy se sebepřijetím. Nevím, co mám dělat a bojím se, že udělám něco špatně. Potřebuji radu, prosím o pomoc.

Strach není na místě. Jsi na cestě.

V postoji k školní práci je potřeba najít poctivý kompromis

Díky, že jsi napsala. Je vcelku normální, že se občas člověku stane, že předměty, které byly pro člověka zajímavé, najednou zesložití a že jaksi vyhoří. A možná i v celku. Může jít o stav přechodný, člověk se v tom ale může, jako ve snadnější variantě, snadno zabydlet a uvíznout v tom. A dostat se ven pak bývá složité.

Možná ano. Možná máš skutečně problém se sebepřijetím a kompenzuješ to pak nepřirozeně extrémním výkonem, který ti možná dokáže vydobýt uznání, po kterém toužíš. Potvrzení. Možná i ten druhý extrém – tedy přestat dělat cokoli, má v sobě skrytý obdobný princip – budou mě mít rádi, budu pro ně dost dobrá, i když bude můj výkon najednou slabý? A možná je v tom skutečně lenost. Nevím. V každém případě, protože píšeš, znamená, že ti v tom takto dobře není. Naštěstí.

Je třeba s tím něco udělat. Co se týká výběru školy, zkus to teď neřešit. Je dost času. V klidu to rozhodování odsuň, buď ale vnímavá zatím třeba jen k tomu, kudy by tě třeba jít netěšilo. Ono se to jistě ukáže v pravý čas.

V postoji k školní práci  je potřeba skutečně najít poctivý kompromis. Přestat se chtít zavděčovat nebo testovat, ale začít brát věci za své. Postavit se poctivě za svou práci. Abys ty sama s tím mohla být spokojená. Aby ses sama sobě mohla koukat do očí. Pokud máš období lenosti, zkus s tím také nějak pracovat – např. si vyber, že líná budeš jednou týdně. Na omezený čas. Pokud to u tebe projde, tak si ten čas užij. Prostě si zalenoš, chytej lelky nebo cokoli jiného. Dej tomu ale skutečně mez a pak zkus zas poctivě pracovat. Uvidíš časem. Možná, že tě v ty naplánované chvíle pak ani nebude bavit nic nedělat.

Je třeba mít dost materiálu...

Milá…, zkus vyměnit strach za důvěru. Že správné věci přicházejí ve správný čas. A že ještě není nic uvařeno tak, aby se to dalo jíst. Takže je potřeba dodat potřebné suroviny, aby mohlo vzniknout chutné jídlo. Je to dobrodružství, které má v sobě očekávání, i když se ještě neví, jakou podobu bude mít. Zatím je třeba jen mít dost materiálu, aby z toho uvařit vůbec šlo. Snad mi rozumíš. Mluvím o tvém učení a rozhodování, co s ním dál.


Strach není na místě. Jsi na cestě. Ta cesta tě bude poučovat, co je správně a co ne. A nedej se vyplašit, že bys mohla dojít špatně. Slepou uličku poznáš. Nebude ti v tom dobře. A tak se vrátíš zpět na hlavní cestu. Dělat chyby není žádná katastrofa. Katastrofa je se z nich nepoučit. Naše špatné volby jsou dary pro naše poučení kudy ano a kudy ne. A tak není potřeba mít strach. Můžeš to brát i jako podanou ruku.
 

Neodvíjet svou sebehodnotu od výkonu

A zkus prosím neodvíjet svou sebehodnotu od výkonu. Ty sama jsi dost dobrá. Ty sama. Zeptej se na to Boha. Tolik tě miluje. Nejsi nikdo míň než jeho jedinečná, milovaná dcera. A to je pořádná důstojnost! Zkus toto najít. Přijmout. Nebudeš muset stavět svou cenu na výkonu, ale na lásku budeš svou poctivostí moci odpovídat.

Milá …, moc Ti držím palce, abys nerezignovala, ale našla kouzlo poctivosti v tom, že děláš to, co máš dělat s tím, že to je cesta k pochopení toho, v čem ti bude dobře. Beru tě s tím do modlitby.

Kategorie otázky: Povolání, boží vůle, Hudba, škola, krize víry,...

Ohlédnutí na dobu po roce 1989

(15. 11. 2018) Radikálním zločinem komunismu nebylo zabíjení...

Kongres „Společně pro Evropu“ 15. – 17. 11. 2018 v Praze

(14. 11. 2018) Ve dnech 15. – 17. listopadu 2018 v Praze proběhne setkání křesťanských hnutí a komunit „Společně pro...

Výročí Sametové revoluce 17. 11. Týká se nás otrávenost (českou) politikou?

Výročí Sametové revoluce 17. 11. Týká se nás otrávenost (českou) politikou?
(14. 11. 2018) Jaké jsou největší nemoci české politiky?

Autentická vzpomínka na svatořečení Anežky České v r. 1989

(12. 11. 2018) Z bolševického Československa - za dříve neprostupnou železnou oponou - začínaly do Říma přijíždět zvláštní vlaky...

13. 11. si připomínáme sv. Anežku českou - materiály pro děti

(12. 11. 2018) Obrázkové čtení sv. Anežce. Pracovní list s obrázky a základními informacemi o životě svaté Anežky. Šablona na sklo,...