Inspirováno textem z knihy Stanislava Přibyla, Karlův Most:
Most je prostředníkem,
který má lidem umožňovat,
aby se mohli navzájem setkat,
ačkoli přicházejí z jiných břehů.
Není to stavba,
která odstraňuje
překonávanou překážku,
ale organismus,
který si s ní vytváří vztah.
Most se sice jeví
jako velmi jednoduchý způsob,
jak překonat bariéru,
současně však jde o řešení
značně náročné,
které vyžaduje kreativitu.
Princip mostu je jednoduchý:
pilíře pevně opřené o zem
překlenuje oblouk.
Most může být symbolem lidského života.
Svou konstrukcí nás inspiruje k tomu,
abychom pevně stáli na vlastních nohou
a současně se dokázali sklonit
ke svému bližnímu
a překlenout to,
co nás rozděluje.
Být takovým člověkem vyžaduje
pevný životní postoj
jako respekt, milosrdenství a lásku,
které nám dovolí přiblížit se k druhému,
aniž bychom to vnímali
jako újmu či ponížení.
Není náhodou, že už ve starověku vznikl titul
pontifex – „stavitel mostů“.
Označoval nejprve římské císaře,
později papeže.
Ten, kdo jakkoliv vede druhé,
má být tím, kdo staví mosty,
aby lidé k sobě nacházeli
snadnější
cestu.
