Eucharistie u evangelíků

Nemožnost sv. přijímání je velkou bolestí a viditelným znamením rozdělení mezi církvemi. To je jeden ze dvou hlavních důvodů, proč křesťané jiných církví nemohou přijímat v katolické církvi.

Podstatou sv. přijímání je sjednocení s Kristem a také se všemi, kdo patří k jednomu tělu, tj. církvi. Je to vlastně svátost jednoty, ona sjednocuje s Kristem a s církví. Pokud však jsou křesťané ve viditelné nejednotě mezi sebou, bylo by pokrytecké dělat, že je vše v pořádku, a přijímat znamení jednoty (eucharistii). To tedy nezáleží už jen na víře a touze po jednotě jednotlivých lidí, ale na konkrétních krocích budování viditelné jednoty na úrovni celých církví. Je pravda, že zatím hledáme způsob, jak se sjednotit po staletích rozkolu, nesnášenlivostí, oddělování, ale myslím, že jsme na cestě (a dnes více jako kdy jindy) k vytváření jednoty, jejíž forma je pro nás zatím jestě tajemstvím, ale Duch sv. ví jak na to a vede nás krok po kroku.

Druhým důvodem, proč evangelíci nemohou přijímat, je podstata eucharistie.

Nejde jen o připomínku poslední večeře nebo chleba a vína, které se skrze mou víru stává tělem a krví, ale jde o svátost tj. viditelné znamení Boží přítomnosti, které se stává reálnou přítomností. Jinými slovy, ať dotyčný věří nebo ne, po vyslovení Ježíšových slov proměnění, které vysloví kněz, držící chléb a potom víno, se chléb a víno proměňuje v Ježíšovo tělo a krev, skrývající se za viditelnou formou hostie a vína. Už to však není to co vidíme. Tato podstata svátosti je cizí většine protestanských církví.

Pokud však nekatolík věří v tuto svátostnou přítomnost Ježíše, je možné, ve zvláštních případech (nějakého velkého výročí, slavnosti), dostat od biskupa dané diecéze jednorázovou vyjímku pro konkrétní osobu, umožnující sv. přijímání.

Kategorie otázky: Církve, hnutí, ekumenismus, Mše, eucharistie, liturgie, nedělní povinnost