Návrat

Z válečného zajetí zpět do kněžské služby

Kapitoly z knihy na tomto webu:

Spolkový kancléř Konrád Adenauer se v říjnu 1955 vydává do Moskvy a po urputném boji s mocnými v Kremlu si může odvézt domů posledních deset tisíc německých válečných zajatců. Tak se i hlavní hrdina příběhu, kněz Thomas Volkner, ocitá v říjnu 1955 v táboře Friedland. Zdánlivě ztratil třináct let svého života. Prožil je za ostnatým drátem v jednom sibiřském táboře. Za provozování zakázané náboženské činnosti byl odsouzen k pětadvaceti rokům nucených prací. Ten, který se v zajateckém táboře sám choval jako hrdina a mnoho lidí zachránil, potřebuje nyní pomoc blízkých a přátel, aby se mohl opět v plné síle vrátit do kněžské služby. Nyní vlastně teprve začíná jeho návrat. Dobří lidé jej na této cestě doprovázejí a jsou mu oporou, dokud nedojde plné vnitřní svobody. Autorka, která se u nás proslavila především romány z prostředí středověkých mnišských komunit, se nám touto knihou představuje také jako mistrná vypravěčka příběhů z nedávné minulosti.

OBSAH CELÉ KNIHY

Předmluva
I. Friedland, říjen 1955
II. Cizinec
III. Jesličky
IV. Zastávka na cestě
V.Ticho a bouře
VI. Růže
VII. Byl jsem nemocen
VIII. Ruka
IX. Krok za krokem
X. V Hochtalu
XI. Cesty na břehu
XII. Celý Tvůj
Slovo na závěr

Autor: Maria Calasanz Ziescheová

Témata: příběh, povídka

Související texty k tématu:

Krize, utrpení:

Bůh působí i v naší temnotě I temná období života mohou být dobrými učiteli. Bůh totiž může působit i v naší temnotě, tam, kde my nemáme nic pod kontrolou. I temnota nás může mnohému naučit, může nám otevřít oči pro věci,…
Dětem se předává neuvěřitelná nepravda Dětem vyrůstajícím v našem rozvinutém světě se předává neuvěřitelná nepravda - říká se jim, že většina lidí má naději prožít život až do konce bez utrpení, bez bolesti, bez temnoty. Život každého…
Stopy v písku Jedné noci se mi zdál sen. Kráčela jsem po pobřeží se svým Pánem. Na temném nebi se promítaly obrazy z mého života. Životní příběh provázely dvoje stopy v písku, jedny moje, ty druhé patřily mému…
Utrpení, krize - základní pohled Neplýtvejme příliš slovy o utrpení. Nevíme totiž co to utrpení je. Když jsem je doopravdy poznal já, dokázal jsem jenom plakat.
Co dělat, když život ztrácí smysl Lidská mysl nikdy nedokáže dát uspokojivou odpověď na otázku, proč se děje zlo? Proč Bůh, který stvořil tak krásný svět, připouští, aby byl zjizven tak strašnými ranami? Proč Bůh, který je světlo,…
K Bohu se obracejí jen zoufalci? Říká se, že v době vážných krizí se lidé obracejí k Bohu novým způsobem. Skeptici to připisují zoufalství. Bůh vypadá v tomto světle jako berlička. Zranitelnost je ale jeden za…
Ať jsme svázáni jakýmikoliv pouty, díky Velikonocům můžeme říci: ´Vítězství je jisté! Ať jsme svázáni jakýmikoliv pouty, díky Velikonocům můžeme říci: „Vítězství je jisté !“ Ať jsme v jakékoliv situaci, když už nejsme schopni lásky a nemáme odvahu jít dál, můžeme…
Bůh přichází do tohoto našeho reálného života Bůh nepřichází jen k nějakým ideálním lidem v ideálních situacích. Naopak! Bůh je s námi v našem reálném světě, v našich bolestech i trápeních.
Další texty k tématu: krize, utrpení