Sekce: Knihovna

"Jak se díváte na význam Světových dní mládeže?" Z rozhovoru s papežem Benediktem XVI...

Světové dny mládeže jsou znamením, přílivem světla; zviditelňují ve světě víru a Boží přítomnost, a dodávají tak odvahu k tomu být věřícími.

z knihy Pevně se držte víry , vydal(o): Paulínky

Jak vidíte význam Světových dní mládeže?

P. Lombardi: Svatý otče, jak se díváte na význam Světových dní mládeže pro pastorační strategii světové církve ve třetím tisíciletí?

Benedikt XVI.: Řekl bych, že Světové dny mládeže jsou znamením, přílivem světla; zviditelňují ve světě víru a Boží přítomnost, a dodávají tak odvahu k tomu být věřícími. Věřící se v tomto světě často cítí osamoceni a jakoby ztraceni. Zde zjišťují, že nejsou sami, že existuje velká síť víry, světové společenství věřících, a že je krásné toto univerzální přátelství zažívat. Zdá se mi, že se takto rodí přátelství (…).

Světové dny mládeže ovšem nemohou být izolovanou událostí: jsou součástí dlouhodobějšího procesu, jejich příprava musí vycházet z této cesty kříže, který putuje po různých zemích a již spojuje mladé ve znamení kříže a překrásného znamení Marie.

Proto je příprava Světových dnů mládeže mnohem víc než 130 pouhou organizací události s četnými technickými problémy. Vyžaduje přípravu vnitřní, která znamená vydat se na cestu k ostatním a zároveň k Bohu. Pak následuje vznik přátelství, pomáhajících udržovat toto univerzální spojení, které překonává hranice kultur a lidské i náboženské rozdíly. V tomto smyslu se mi zdá, že by se Světové dny mládeže měly vnímat jako znamení, jako součást velké cesty…

Boží setba je vždy tichá, nepromítá se ihned do statistik

P. Lombardi: Jakým způsobem lze zajistit, aby Světové dny mládeže vydávaly své plody i do budoucnosti? Myslíte si, že ovoce těchto setkání může vydržet déle než přes zmíněné okamžiky nadšení?

Benedikt XVI.: Boží setba je vždy tichá, nepromítá se ihned do statistik. A se zrnem, které Pán zasévá do země skrze Světové dny mládeže, je to stejné jako se zrnem, o němž mluví v evangeliu: některá zrna padají na cestu a přijdou nazmar; jiná padají na kamenitou půdu a přijdou nazmar; jiná padají do trní a přijdou nazmar; ale některá zrna padají na dobrou půdu a přinášejí hojný užitek. Právě tak je to i se setbou Světových dnů mládeže: mnoho se ztratí – a je to lidské.

Jinými slovy to říká sám Pán: hořčičné semínko je sice malé, ale roste a stane se velkým stromem. A lze to vyjádřit ještě jiným způsobem: mnohé jistě přijde nazmar a nemůžeme rovnou říci, že od zítřka začíná velký rozkvět církve. Takto Bůh nejedná, on dává růst v tichosti. Vím, že na Světových dnech mládeže vznikají mnohá přátelství, často na celý život, a lidé zde zakoušejí, že Bůh skutečně existuje. Důvěřujme tomuto tichému růstu a můžeme si být jisti, že Boží semeno skutečně roste, i když o tom statistiky nemluví, a že se Světové dny mládeže pro mnohé stanou začátkem přátelství s Bohem i s lidmi, začátkem univerzálního uvažování a společné zodpovědnosti. Právě to je skutečným dokladem toho, že Světové dny přinášejí plody.