McDuchovní menu

z knihy Pevně se držte víry , vydal(o): Paulínky

McDuchovní menu

Světový den mládeže s papežem popisuje sociologie jednoduše jako přizpůsobení náboženství současné konzumní kultuře: aby lidé na duchovní akci přijeli, je třeba dát jí podobu velkého festivalu, lunaparku nebo Disneylandu, který přinese především proud zážitků a emocí, který bude cool.

Postřeh sociologů je potřeba korigovat v tom smyslu, že pouť na posvátná místa či za posvátnými osobami, která vytrhuje z šedivé každodennosti, přináší silné zážitky a čeří emoce, není produktem konzumu, ale patří k samým základům náboženství. Již odpradávna se lidé vydávali na namáhavou cestu, aby poděkovali Bohu, aby si vyprosili zdraví, aby poznali Pánovu vůli nebo zakusili Hospodinovu moc a blízkost. A z mimořádného povzbuzení, které jim pouť přinesla, pak ještě dlouho čerpali pro svůj běžný život.

I když tedy množství modliteb, katechezí, koncertů, adorací, divadel, bohoslužeb či setkání s přáteli může někomu zvenčí připadat jako konzumace jednoho McDuchovního menu za druhým, my víme, že toto vše není cílem, ale prostředkem k setkání s Ježíšem, k poznání krásy církve, k prohloubení přátelství či navázání nového, k posílení našeho odhodlání žít podle evangelia. Činíme to, s čím má církev staletou zkušenost, a očekáváme, že se domů vrátíme pevnější ve víře, více zakořeněni v Kristu.

R. T.

¡Viva el Papa!

Máme to zapotřebí? Máme to opravdu zapotřebí trmácet se přes celou Evropu jako účastníci zájezdu, abychom se pod žhavým madridským sluncem pomodlili, zazpívali si a stali se součástí mezinárodního katolického guláše? Masovka, pro kterou by někteří neobětovali ani prázdniny, brigádu nebo dovolenou.A my jsme tady.

Dnes už blahoslavený Jan Pavel II. věděl, že my mladí potřebujeme vidět svou víru v širším kontextu a v souvislostech. On věděl, že křesťanská kultura dokáže mladé lidi spojovat napříč kontinenty. On věděl, že někomu se lépe modlí růženec mezi mrakodrapy než v kostelní lavici. Jako správní poutníci se setkáme s papežem, uslyšíme Boží slovo, budeme slavit eucharistii.

Ale tím doteky Boží přítomnosti nekončí. Snažme se vnímat Jeho přítomnost na každém kroku v Madridu, při každém rozhovoru, v každém pohledu. Buďme pozorní k maličkostem, bude jich mnoho! Ne všichni v Madridu dokázali přijmout fakt, že SDM je letos právě u nich.

Plakátů a nápisů proti církvi jsme viděli během minulého týdne několik. Na druhou stranu je úžasné přijetí těch, co nám fandí a obětavě pomáhají. Nechali jsme se přijmout Madridem. Dokážeme stejně vřele přijmout našeho Svatého otce? Věřím, že ano. Potřebujeme Svatého otce a on potřebuje nás. Takže: „¡¡¡Viva el Papa!!!“ „¡Viva! ¡Viva! ¡Viva!“

V.E.