Rok 1945 – zhroucení a život

z knihy Život proti stínu , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Školní léta Martina Bormanna jsou nejvíce ovlivněna studiem na říšské škole NSDAP ve Feldafingu. Jde o nacionálně socialistickou střední školu pro vzdělávání dorostu do vedoucích funkcí v SA. Dospívající Bormann prochází tvrdou antikřestanskou národně socialistickou výchovou. V této době zastává jeho otec funkci vedoucího stranické kanceláře v Obersalzbergu. Ve Třetí říši se všeobecně doufá v „novou zbraň“, ale pochybnosti o konečném vítězství se rozmáhají.Válka nezadržitelně spěje pro Německo k neúspěšnému konci.

Koncem dubna 1945 byla Říšská škola NSDAP, na které jsem studoval ve Feldafingu, rozpuštěna. Dostali jsme potravinové lístky, peníze, jídlo a doporučení „dostat se domů“. Tady začal můj zvláštní případ. Bylo mi řečeno, že se má matka usídlila s dětmi v Salcburku. Dostal jsem tedy rozkaz k cestě do Salcburku. Třicátého dubna mě vzal s sebou do tyrolského Jenbachu muž, který zajišťoval spojení stranické kanceláře se zbytkem naší školy. Tam na jednom statku našla stranická kancelář poslední útočiště. Brzy ráno 1.května byla zachycena zpráva, že vůdce padl v Berlíně v kruhu svých věrných. Pro mě to byl konec. Někteří se zastřelili hned po rozhlasové zprávě, jiní zřejmě na podobný čin pomýšleli…

V Obersalzbergu jsem zastihl osobního tajemníka mého otce. Tajemník se podivil rozkazu, který jsem dostal. Má rodina prý zůstala ve Wolkensteinu, a sice pod jménem Bergmann. Pak tajemník změnil mé jméno na dokumentu naťukaném na stroji na „Barmann“. Měl jsem mizivé vyhlídky, že se z Obersalzbergu dostanu do jižního Tyrolska…