Pravá a falešná pokora

Podívejte se na mě

z knihy Láska jako životní styl , vydal(o): Návrat domů

Člověk, který je v pokušení napsat knihu Pokora a jak jsem jí dosáhl, by nepsal knihu o pokoře. Kniha by se měla jmenovat spíše Jak zamaskovat pýchu. Pokora je především postoj, nikoli jednání. Pokora vyvěrá z naší touhy milovat.

Podívejte se na mě!

Když pozorujete děti v mateřské školce, můžete zachytit pohled, jímž se na vás zadívá dítě, které druhému půjčí pastelku nebo vrátí hračku, aniž by mu někdo domlouval. Beze slov se vás tímto pohledem ptá: Viděl jsi to? Co za to dostanu? Děti vědí, že za správné jednání bývají zpravidla odměněny.

Rosteme-li v pokoře, jednáme správně již z toho důvodu, že druhý člověk je hoden naší lásky – nikoli tedy proto, aby se nám dostalo nějaké odměny. Pokud očekáváme, že naši pokoru někdo odmění, brání nám to milovat druhé skutečnou láskou. Možná jste slyšeli, že když je vám dvacet, trápíte se tím, co si o vás druzí myslí. Když je vám třicet, je vám jedno, co si o vás druzí myslí. Když je vám čtyřicet, víte, že na vás stejně nikdo nemyslí. Čím jsme zralejší, tím méně nám záleží na tom, zda někdo pozoruje naše jednání. Již se netrápíme tím, zda za své jednání sklidíme potlesk.

Skutečná láska se nedává vést sobeckými ambicemi. Milujeme pro lásku samu. Když se někdy zachováte pokorně, můžete si položit otázku: Dělám to proto, abych na oplátku něco dostal? Možná nás někdo za naši pokoru pochválí – to by však nemělo být naší motivací. Děláme-li něco, co vypadá pokorně, jen proto, aby si nás lidé všimli, jde jen o převlečenou pýchu.