Sekce: Knihovna

Dominik Pecka

Nekřesťané svědčí

Velcí dějepisci o Kristu

z knihy Mystérium a rozum , vydal(o): Trinitas

Velcí dějepisci starého světa se zmiňují o Ježíšovi jen letmo a příležitostně. Byli oslepeni leskem Augustova Říma.

Suetonius vypravuje, že mezi římskými Židy docházelo stále k nepokojům a to z podnětu Chrestova, a že z toho důvodu císař Claudius Židy z Říma vypověděl roku 49 (Vita Claudii 25, 3). Je zřejmé, že Chrestos nemůže být nikdo jiný než Kristus.

TACITUS vypravuje, že po požáru Říma v roce 64 dal Nero popravit velké množství křesťanů a dodává, že jméno christiani pochází od Krista, který byl za vlády Tiberiovy římským prokurátorem v Judsku Pontiem Pilátem odsouzen k smrti. (Annales 15, 44).

Korespondence mezi bithynským místodržícím PLINIEM ml. a císařem Trajanem (kolem 111-113) svědčí, že křesfané ve svých shromážděních měli ve zvyku zpívat písně Kristu jako Bohu (carmen Christo quasi deo dicere - Epist 96 sq).

O činnosti Ježíšově se zmiňuje JOSEPHUS FLAVIUS ve svých Starožitnostech židovských (18, 33): ,V době Pilátově vystoupil moudrý člověk (sofos anér) možno-li jej vůbec nazývati člověkem, konal divy (paradoxa erga), učil lid, který ochotně přijímal slova pravdy: byl to Mesiáš; je udání náčelniků židovských byl od Piláta ukřižován, avšak podle věšteb božských proroků vstal třetiho dne z mrtvých". Svědectví JOSEPHA FLAVIA v této podobě není pravé; je však zcela možné, že je interpolováno jen zčásti a že původně byla na tom místě zmínka o osobě Ježíšově odpovídající židovskému názoru na Ježíše. Tomu nasvědčuje pozdější zmínka ve Starožitnostech (20, 9, 1), která předpokládá, že Ježíš je znám a tudíž označuje Jakuba jako "bratra Ježíše, zvaného Kristus".

---

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Původ věcí a rozum
• Víra je…
• I ateismus je ´víra´
• K čemu věřit?
• Bible o Kristu
• Malý Ježíš v evangeliích
• Kristovo poslání