Víra je…

A jak věřit tomu, co nevidíme?

z knihy Mystérium a rozum , vydal(o): Trinitas

Věřiti někomu znamená přijímat za pravdu jeho výpověď nebo svědectví o věci, kterou sami nevidíme nebo neznáme. Většina našich poznatků se zakládá na víře. Žák věří učiteli, čtenář věří spisovateli, laik věří odborníkovi.

To je ovšem víra lidská, jejímž motivem je autorita toho, jenž svědčí, vypovídá a poučuje. Od ní se liší víra náboženská tím, že to není souhlas se slovem lidským, nýbrž souhlas se slovem Božím. Motivem náboženské víry není autorita lidská, nýbrž autorita Boží.

A jelikož slovo Boží je svědectví Boha vševědoucího, který se nemůže mýlit a Boha nejvýš dobrého, který nemůže klamat, má víra náboženská nejvyšší stupeň jistoty jaký si možno pomyslit: "Přijímáme-li svědectví lidské, svědectví Boží je větší." (1 Jan 5, 9). Svatý Tomáš definuje víru jako "úkon rozumu přisvědčujícího božské pravdě z nařízení vůle pohnuté Bohem skrze milost".

Podle toho je víra úkon rozumu, vůle a milosti.