Monotónnost, nuda, nekvalitní výroba a bída

z knihy Komunismus a socialismus v předpovědích italského filozofa

Svoboda používat vlastní přirozené schopnosti k tomu, co člověk považuje za prospěšnější pro sebe, je opět pohlcena přemrštěnou aktivitou nového typu vlády, která chce dělat všechno sama, která nedovoluje jednotlivému člověku nic jiného, než aby konal to, co mu ona sama předepisuje a ukládá, která po člověku chce výhradně slepou a hloupě bezvýhradnou poslušnost. Nesmíme se divit, že jednotlivec je v zásadě ničím, když vláda sama chce být naprosto vším.

Měli bychom se však podivovat tomu, že tito filozofové, kteří chtějí nejprve kompletně zlikvidovat současnou společnost a od základů až po střechu vybudovat onu novou, si neuvědomují, že jakmile by byla lidská bytost redukována na strojový mechanismus, nevycházely by z ní žádné tvůrčí impulsy, a proto by musel ustat svobodný rozvoj lidských schopností, přestal by jakýkoli pokrok, v takto uspořádané a řízené společnosti by začali scházet velcí vynálezci, odvážní podnikatelé, neúnavní pracovníci, taková společnost by se posouvala dějinami podobně jako stádo ovcí, v němž by panovala prostřednost, monotónnost, nuda, čemuž by se nevyhnutelně přidala nedostatečná produkce, nekvalitní výroba a bída, která by však nepostihovala pouze blažené vladaře mající k dispozici veškeré bohatství.