Sekce: Knihovna

Daniel Ange

Manželství na zkoušku?

z knihy Tvé tělo je stvořeno pro lásku , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Dočasné řešení nevyřeší podstatu problému

Je možné, že se znáte již nějakou dobu a že jste se rozhodli přímo spolu žít jako manželé, aniž byste se chtěli oficiálně vzít. Potřebujete si to vyzkoušet předem, než byste se rozhodli pro sňatek.

Předně vás chci ujistit, že ani v nejmenším neodsuzuji situaci, ve které právě jste. Vím, jak žíznivě toužíte po životě v opravdové lásce! Vím také, do jaké míry vám mohou manželství oddalovat různé finanční, pracovní, školní či rodinné nesnáze, vojenská služba atd. Dobře chápu, že je pro vás těžké do nekonečna čekat na možnost manželského soužití. Přesto vás prosím, nesetrvávejte v takto nevymezeném soužití dlouho i když snášíte tuto situaci jako bezpráví; usilujte o manželství, které by pro vás mělo být stále toužebným cílem.

V mnoha případech se však manželství záměrně oddaluje nebo odmítá:

A - Manželství se často podceňuje, považuje se za pouhou konvenci, nákladnou součást společenské etikety, která je v podstatě nechutně pokrytecká. Kdyby tomu tak opravdu bylo, také bych byl proti manželství. Ale nesměšujte skutečnou podstatu s vnější podobou. Nepokračujte v provizoriu kvůli nepodstatným důvodům.

B - Někdy si o manželství vytváříte tak nedostižně ideální představy, že je pro vás manželství neuskutečnitelné. To se ale podceňujete, považujete se za neschopné k manželství. Netušíte nic o Boží pomoci ani o možnostech srdce. V prvním případě se vám manželství nezdá důstojným výrazem (obrazem) vaší velké lásky, v druhém naopak nevěříte v sílu své lásky.

C - Nebo je důvodem přesvědčení, že láska je osobní a soukromá věc a že nikdo (ani společnost, rodina či církev) nemá právo zasahovat do této oblasti.

D - Nejčastější příčinou odmítání manželského svazku však bývá špatná zkušenost s manželstvími, která vidíte kolem sebe. Podle takového obrazu je manželství odsouzeno k zániku.

Takže chápu, že se bojíte vydat se na tuto nebezpečnou cestu. Raději se ani o nic nepokoušet. Alespoň tedy to zkusit žít s partnerem "na hromádce", pak se uvidí. Ale to se pak někdy táhne roky.
Netvrdím, že soužití bez manželství je podvod nebo úmyslné setrvávání ve lži. Ale rád bych vám zde položil dvanáct otázek k ujasnění.





Je to obava, plodící další obavy?

1. Není ten vztah pokřivený vztah už od počátku, protože je v něm principiálně obsažena možnost rozchodu kdykoli? Terén pro dorozumění se tak stává nejistý.

2. Touto skrytou nejistotou trpí zvláště žena, která vzhledem k proměnlivosti životního rytmu potřebuje mít silný pocit bezpečí a stability. Ptáš se neustále sama sebe, jestli tě náhodou zítra tvůj partner neopustí? Jak mu můžeš důvěřovat,spoléhat na něho?

3. Jsi to vůbec ještě ty, když můžeš žít pod takovou hrozbou? Nechráníš se spíš nějakou maskou? Není to z tvé strany vydírání? Což kdybyste konečně začali žít opravdově, bez přetvářky? (V Québecku, když spolu chodí dva lidé, se říká, že se navzájem "podpírají", že si jsou jeden druhému po boku.)

4. Není mezi vámi spíše jen "pozorovatelský" vztah, kdy se ve všedním životě navzájem zkoumáte , jak se věci vyvinou. V takovém případě jste spíše pozorovatelé než partneři.

5. Nedůvěra a podezřívání ponenáhlu podkopávají vzájemnou důvěru. Pak se nevěří v sebe ani ve druhého, nevěří se v lásku, ani ve věrnost.

6. Za provizorního soužití si láska stále klade nějaké podmínky. Někdy to může dojít až ke smlouvání: "Vezmeme se, jestliže..." Opakované otazníky mohou navodit atmosféru úzkosti. Partneři si nechávají otevřená zadní vrátka: budeme žít spolu dokud to půjde. Co by ale lidé řekli o staviteli, který začíná stavbu od nouzového východu? Jistě, každá stavba musí mít nouzový východ. Ale přece nemůže být tam, kde má být hlavní vchod!

7. Potřebuje-li někdo stále důkazy, znamená to, že pochybuje sám o sobě, o druhém a o lásce vůbec. "Láska je aktem víry. Kdo nevěří, nemiluje."

8. Můžeš se skutečně darovat jen na čas? Chceš-li si ponechat možnost odvolat to, cos jednou dal, k čemu ses jednou zavázal, to je přece výsměch lásce!

9. Chcete ze svého života udělat výlučně soukromou záležitost. Můžete se ale obejít bez bližních, bez přátel a jejich podpory? Izolace je ničí!

10. Přiznej, že za tím vším je strach z rizika, z nových zkušeností a dobrodružství, ze skoku do prázdna; bojíš se druhého, vstupu do pevného svazku, máš strach z budoucnosti. Paradox je v tom, že tímto odmítavým postojem k manželství si sám připravuješ ještě nebezpečnější situace. A abychom řekli všechno: škodíš si tím, že se ošizuješ o milosti, které ti může zprostředkovat svátost manželství.





Proč mrháš časem tak užitečným k lásce?

11. Když pokus "na hromádce" končí nezdarem, je rozchod tím horší, čím déle vztah trval. Často se tím nadobro podkope důvěra v život, ve víru a v lásku. Ještě vážnější je, když jsou zde děti.

12. Nejhůř je postižena žena, protože je před ní hrozba nejisté budoucnosti."Čas, investovaný do přechodného vztahu, bude chybět tam, kde by bylo lze vytvořit trvalý láskyplný svazek...Každé zpoždění v aktivním věku zmenšuje šance mít děti a vdát se. U muže je to jiné; toho mladé ženy okouzlují v jakémkoli věku." Žena je váhavější v hledání definitivní lásky a přitom neodvolatelně stárne... "

Nezávazné soužití ubírá ženě čas, který by mohla věnovat hledání svého životního partnera. Čas hraje v její neprospěch. Pokud si chce zachovat nezávislost v milostných vztazích, může se stát, že zbude nezávislost v osamění."

Takže rozvody, vztahy na zkoušku a volná soužití nám "kradou" čas. Pro ženu je to zvlášť těžké. Starší žena má s navazováním trvalého vztahu méně šancí. Těžko se jí začíná nový život. Není už tak přitažlivá a mít děti v pozdějším věku je také riziko. Tělo nečeká.

Manželství na zkoušku není perspektivní ze stejných důvodů, jaké jsou v právě uvedených 12 bodech. (Mělo se zato, že manželstvími na zkoušku se zmenší počet rozvodů, ale bylo tomu právě naopak.) Když člověk vstupuje do manželství na zkoušku, začíná s tím, že vydrží, ať se stane cokoli, postupně ale povoluje, až svazek zkrachuje. Chlapci dosud vstřícní se rázem stávají dominantnější a tvrdší při vědomí, že rozchod bude nesnadný...

Někdy se stává, že se lidem, kteří nemají valné zkušenosti se společným životem jen tak na zkoušku, přece podaří dosáhnout klidného a vyrovnaného manželského spolužití. Je to však vzácné.

"Ne, člověk nemůže žít jen tak na zkoušku. Na zkoušku se nelze darovat, ani umřít, ani milovat!" (Jan Pavel II. - výzva k mladým lidem v Montrealu)

Láska se nedá vyzkoušet! Daruje se naplno a navždy. To znamená, že základní důvod, proč si lidé volí manželství na zkoušku, je potřeba poznat se nejprve, než se odváží do definitivního manželství. Není to ale náplň období zasnoubení? Velký rozdíl je v tom, že se snoubenci na čas zastaví před prahem, kdy je lásce dopřán čas, aby dozrála.

Zásnubní doba je tedy pro volné soužití určitou konkurencí. Pokud jde o manželství na zkoušku, dá se chápat jako nepříliš povedená napodobenina zásnubní doby.

/.../
 

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Co je a kdo je mé tělo?
• Vzájemně se milovat znamená navzájem se přizpůsobit