Sekce: Knihovna

Václav Renč

Malá svatební

z knihy Vrstvení achátu , vydal(o): Trinitas

Den vzpomínání. Dvacet dlouhých let,
krátkých jak jedno dlouhé políbení.
Přijmout je, dar i plod, a nemyslet,
že bílý šeřík voní do vězení
přes dálky, dálky nekonečných let.

Jak sršel v tisíceru hvězdicích
onoho jitra na rozbřesku března
v tvé náruči, v tvých očích zářících -
i v srdci mém! V něm trvá dál a nezná,
co je to vanout, ani v tesknicích.

Ten mladý den! Co slibů v sobě nes!
Pršelo tenkrát na rašící stromy.
Pršelo štěstí, pršel bílý bez.
Odpusť mu, drahá, byl tak nevědomý
ten den. Co z něho zůstalo ti dnes?

Že vějíř světa ohnivěji měl
se rozevřít? Že láska tanečněji
křesati mohla jiskry z našich těl?
Snad naplno se teprv rozeznějí
ty tóny, jimiž mladý den se chvěl?

Kytice bezu, - zkošatělý sad.
Jím bloudím lačný, lačnější než kdysi.
A z duší dvou, jimž teprv dláto ztrát
a hořkostí vtesalo rodné rysy,
zní dvojí ano nad hudbu všech snad.

(1. 3. 1956)

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Předzpěv o domově
• Samota
• Matka
• List nenapsaný
• Tak sám a vzdálen
• Fotografie v dopise
• Pohled z okna
• Září (Václav Renč)
• Ztracené poledne
• Jitřní
• Říjnová neděle