Sekce: Knihovna

Václav Renč

Fotografie v dopise

Bez ozvěny

z knihy Vrstvení achátu , vydal(o): Trinitas

Hledím v ty rysy snímkem zachycené
(hle trosečník, jenž hledí ke hvězdám);
a odkrývám v nich, co tak zhloubi znám,
jak bych je býval kdysi stvořil sám
a teď se pro ně skláněl do pramene.

Hledím v ty rysy. Mé rty nazpaměť
chutnají věrně, zvolna, po krůpějích
plastiku hebkou, sladký úhrn jejich
v oživlých drobných tisícerých dějích,
pro něž mi nelze v srdci osamět.

"Čekám tě, milý, jak jen dlouho třeba!"
Ta slova listu (v slzách jsem je pil)
chvějí se, tepou jako vlnky žil
tím čelem, jež jsem provždy políbil
políbením, jímž duše duši vstřebá.

Hledím v tvou tvář. A plamen, jenž se zdvih
z mé krve vzkypělé jak výkřik ptačí,
dny pusté, roky propadlé, jež pláčí,
zalévá tmou, tmou nade všechno sladší,
tmou oslnivou, - jasem očí tvých.

---

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Předzpěv o domově
• Samota
• Matka
• List nenapsaný
• Tak sám a vzdálen
• Pohled z okna
• Září (Václav Renč)
• Malá svatební
• Ztracené poledne
• Jitřní
• Říjnová neděle