Sekce: Knihovna
Tak sám a vzdálen
Bez ozvěnyz knihy Vrstvení achátu , vydal(o): Trinitas
Tak dole, ano, snad až u kořenů,tak sevřen, že se jádra dotýkám,
tak sám, až sebe sama zapomenu,
tak vzdálen ode všech, že vidím k vám,
duchové světla v nejtemnější hloubi
nad hladem, zimou, nad nocí i dnem,
nad úzkostmi a časem-neklidem.
Mí sadaři! Jak bolestnými rouby
naděje bez ustání,
nahá a přísná, bičující, vhání
do stromu bez plodu
mízu všech zašlých i budoucích jar!
Dík, Bože můj, dík za tvou svobodu,
jež v srdci jásá, i když ústy sténá!
Dík za ramena křížem obtížená!
Všechno je dar.
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
- Předzpěv o domově
- Samota
- Matka
- List nenapsaný
- Fotografie v dopise
- Pohled z okna
- Září (Václav Renč)
- Malá svatební
- Ztracené poledne
- Jitřní
- Říjnová neděle
Autor: Václav Renč
