Sekce: Knihovna

Hřích v rozměru naděje

Nejdůležitější z našich úvah

z knihy Hřích (heslo ze Slovníku spirituality) , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Nejdůležitější z našich úvah je závěr, že hříšník zůstává otevřen naději. Z hlediska specificky křesťanského můžeme říci, že má smysl mluvit o hříchu, protože to vede k tomu, abychom mluvili o odpuštění a o Otcově milosrdenství (obrácení). Toto objevujeme v Písmu svatém na každé stránce. Také nám to vysvítá v rovině instinktivní i etické, když mluvíme o pozitivní ceně provinilosti, která může být podnětem k napravení škod zaviněných spáchaným zlem, a o požadavku obnovy vlastní osoby a o setkání s druhými jako podstatné složce každého poznání a vyznání mravní viny.

Ale zdá se nám, že pro křesťanskou zkušenost hříchu je příznačný fakt, že ho objevujeme, až když se nám dostane odpuštění od Boha. Uvědomujeme si Boží lásku jako milosrdenství a účinné odpuštění, které musí vždy předcházet a zahrnovat ve své dynamice vyjevení hříchu a jeho vyznání ze strany hříšníka.

Tímto způsobem ostatně Ježíš přistupoval k hříšníkům. Nabízel jim možnost uzdravení a spásy, ale nezačínal tím, že by jim jejich hřích vytýkal. Potom poznání hříchu nesráží a nepokořuje, nýbrž je zdrojem radosti a svobody.

Křesťanský pohled na hřích naznačuje slovo, které ho jmenuje právě ve chvíli, kdy ho snímá: odpuštění. Takto se za jakýmkoli čistě lidským pohledem jeví hřích v celé své originalitě: jako příležitost k obrácení a k tajemství Božího milosrdenství, jako ustavičně obnovovaná nabídka znovunabytí naší svobody, svobody hříšníků, kteří "se nechávají smířit s Bohem" (srov. 2 Kor 5,20).

O. Bernasconi


(přel. T. Brichtová)

---

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Ztráta smyslu pro hřích
• Hřích v bibli
• Hřích v teologickém myšlení
• Hřích v dnešní humanistické mentalitě
• Hřích podle dnešní teologie
• Mystika hříchu
• Hřích světa a kající církev
• Církev jako vychovatelka k pokání