Nechystej zlo proti bližnímu. (Př 3,29) - Biblický citát na dnešní den

21. 1. 2013 , Václav Dvořák (Foto: IMa)

V rukou komunistů 21.1.1953. A doslova pod ledovou sprchou…

V rukou komunistů 21.1.1953. A doslova pod ledovou sprchou…

Jeden estébák mi povídá: „Jste zatčen, nedělejte žádné hlouposti.“ Když se za mnou zavřely vrata věznice, tak hned povel: „Svlíct a tady pod sprchu!“ Voda byla ledová, bylo 21. ledna! Pak mi dali lehoučké tričko a strčili mě do cely, kde místo záchodu byla jen díra do země. Jak jsem tak stál nad tím tureckým záchodem, tak si říkám: „Tak, Venco, a konec idyly!“

„Ty svině,
ty budeš chcát a srát volej!“

Hned první noc mě vytáhli k výslechu. V místnosti seděli čtyři chlapi a každý měl jinou metodu. První dva na mě mluvili jakoby přátelsky. Třetí mi povídá: „Ty vole, my tě tady taky můžeme nechat ztvrdnout nebo poslat domů v pytli. Ty budeš mluvit!“ A čtvrtý, to si přesně pamatuju, měl navlečené glazé rukavičky a seděl těsně vedle mě a nejednou vyskočil, chytil mě pod krkem a zařval: „Ty svině farářská, ty budeš chcát a srát volej, jestli nepromluvíš!“ Strčil do mě, já spadnul na zem a on do mě začal kopat. Od té doby mám některé zuby falešné …

V noci mě pak budili, polévali mě vodou a musel jsem pochodovat. „My máme dost času, necháme tě změknout a ty promluvíš,“ říkal vyšetřovatel. Ještě mi říkal: „Ty máš Kristova léta, ty dobytku, ale jsi blbej jak necky. My máme o tobě tolik věcí, že budeš viset.“ Po několika měsících mi pak nabídli spolupráci. A já si říkal: „Mám jedinou volbu: zrada, nebo smrt …“

Prožíval jsem hněv
a zklamání z Boha …

Po měsících týrání v komunistické vyšetřovací vazbě mi v hlavě běžela dvě slova: smrt a provaz. To byla hlavní témata rozhovorů s vyšetřovatelem. Jednou se na mě tak vyšetřovatel podíval a povídá: „Jsme my to ale svině, co?“ Já jsem byl na dně, tak říkám: „To opravdu jste.“ A hned jsem letěl… Cítil jsem se jako ruina, která se v sobě snaží zmobilizovat poslední zbytky síly a víry. Nevěděl jsem, jestli obstojím. Nezbylo mi nic jiného než znovu a znovu bědovat před Bohem. Byl to výkřik člověka, ze kterého odchází život, který ztrácí zdraví, životní elán, důstojnost a schopnost milovat. Cítil jsem hněv a zklamání z Boha, protože jsem si myslel, že mě opouští. Bylo to nesnesitelné a nevěděl jsem, jak dlouho to potrvá. Zároveň jsem ale věděl, že můj život je Božím darem, a zoufale jsem ho prosil, aby mě neopouštěl: „Jsi tu někde se mnou? Mohu se na tebe spolehnout? Už nemůžu, dej mi sílu Bože!“ To jsem pořád opakoval.

Ze začátku to byl jen vyčítavý nářek k Bohu. Postupně mi ale začalo docházet, že Bůh chce, abych se mu totálně svěřil a předal mu režii svého života. Začal jsem se modlit: „Pane, odevzdávám ti celou svou svobodu. Vezmi do svých rukou můj život a udělej, co chceš. Jen mi dej sílu.“ Tohle byl vrchol mého života v base. Najednou jsem ti začal pociťovat uvolnění a začal věci prožívat jinak.

Vždy se opírat
o Boha

Mnoho lidí zná tu fresku v Sixtinské kapli. Bůh tam natahuje ruku a Adam tu svou natahuje k němu… To je víra! Líp to nejde vyjádřit. Bůh mně dává možnost a já to beru. Člověk – a já to znám z doby, kdy mi hrozil provaz – se musí vyšponovat a furt se opírat o Boha. Když se o něj opřeš, přestaneš se obírat sám sebou a svojí nedostatečností. Pak s ním můžeš konzultovat všechno, i všední, každodenní věci.

V base jsem nejvíc cítil,
že Bůh je se mnou…

V base jsem prostě nejvíc cítil, že Bůh je se mnou teď a tady a že se mnou vždycky bude. Opakoval jsem:
„Hele, Pane Bože, teď jsem v tomhle srabu.
Doléhá to na mě.
Prosím tě, vem to do svejch rukou a řeš to za mě.
Jen mi dej sílu, abych ti pomohl.“
On to do svých rukou vezme. Nám stačí říct:
„Ano, já s tebou chci spolupracovat.“
Není třeba plýtvat slovy. Právě když jsi bojácný a sklíčený, tak můžeš pocítit jistotu Boží přítomnosti. Tato jistota ti změní pohled na svět.

...

Komunisté setřeli rozdíl mezi dobrem a zlem.
Vyvolali v lidech zamlžené svědomí...

Mnozí se domnívají, že nejhorší na komunismu jsou miliony mrtvých lidí z komunistických koncentračních táborů, hrůzyplné příběhy zbarvené krví tělesně ztýraných i duševně trýzněných, zplundrovaná ekonomika a zničené životní prostředí. Ale není tomu tak! Radikálním zločinem komunismu kupodivu není jen zabíjení a devastace. Zločinem komunismu je zlomení důstojnosti života, setření rozdílu mezi dobrem a zlem, zamlžení svědomí, které už neví, kdy nás má varovat… Zločinem komunismu je nejistota, s níž se blížíme ke komukoliv, protože jsme všichni učiněni stejnými, matnými a nevypočitatelnými. Zločinem komunismu je to,že lidi uvedl do pekla všeobecné nedůvěry.

Společnost zbavená smyslu pro právní řád
je velmi zranitelná

Společnost lidí dlouhodobě zbavená jakéhokoliv kritéria, a tím i smyslu pro právní řád, je zcela otevřená nebezpečím, která se k ní nyní valí z liberální společnosti. Je nutné mít na paměti to, že formalismus „reálného socialismu“ vypěstoval ve společnosti mravní cynismus, na který navázal bezuzdný liberalismus svobodných devadesátých let, jenž nás zavalil a dodnes stále zavaluje množstvím morálního odpadu.

Oslnění
iluzí

Existuje bohužel stále dost levicových intelektuálů, kteří při kritickém pohledu do západní společnosti dochází k tomu, že záchrana vzejde z velkých a čistých socialistických idejí. Oslněni touto iluzí nabývají přesvědčení, že ideje marxistického socialismu jsou ušlechtilé, ale jen nešťastnou náhodou v rukou Stalinů a Brežněvů vedly k hořkým koncům, které vlastně nemají se socialismem nic společného. Není tomu tak. Sama podstata komunismu je zvrácená!

Zpracováno podle knihy „Čím to je, že jste tak klidný?
Václav Dvořák v rozhovoru s Janem Mazancem
“,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Několik kapitol z knihy naleznete zde.
Tato kniha se umístila na 2. místě
v anketě KT Dobrá kniha roku 2008

 

Václav Dvořák (1921 - 2008) byl jedním z kněží, jejichž víra byla tvrdě zkoušena v komunistickém vězení. Byl klíčovou postavou celé jedné větve české podzemní církve. Ačkoli ho život naučil vyjadřovat se i neuhlazenými slovy, zachoval si vždy svou tvář. V mládí byl formován skautingem. 

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno? Pracovní listy pro děti

(23. 9. 2018) A znáte nějaké další rostliny, které se objevují v Bibli?

Světový den turistiky- 27. září

(22. 9. 2018) Cestování a turistika přispívá ke vzájemnému poznávání národů a kultur. Podobně je tomu se sportem...

Organizátoři festivalu UNITED zvou křesťanské umělce na první ročník konference ARTKO

Organizátoři festivalu UNITED zvou křesťanské umělce na první ročník konference ARTKO
(21. 9. 2018) „...a než ses tu vzal ty, tma. Prázdnota. Temno. Ale byl tu On a řekl: Budiž světlo. A to světlo jsi ty. Vyjdi z...

Zapřísáhlá ateistka a feministka, která našla cestu k Bohu. Knižní tip pro vás.

Zapřísáhlá ateistka a feministka, která našla cestu k Bohu. Knižní tip pro vás.
(18. 9. 2018) Autobiografie Angličanky Sally Readové (*1971).

15. září 1993 byl sicilskou mafií zavražděn kněz Giuseppe Puglisi

(14. 9. 2018) Padre Giuseppe Puglisi se pokusil se o nemožné – zachránit děti ulice, které rostou pro mafii. Není divu, že se brzy –...