Oblíbený,
osvědčený
a jednoduchý
způsob modlitby
do každé příležitosti:
tzv. "Ježíšova modlitba".

Pro modlitbu nemohou existovat neměnná pravidla

Smysl modlitby by se dal shrnout slovy: „Staň se tím, čím jsi.“  Staň se tím, čím už nyní jsi proto, že jsi byl stvořen k Božímu obrazu. Navrať se do sebe samého a objev Toho, kdo v tobě nikdy nepřestává hovořit. Jak ale účelně začít a vytrvat?  Jednou z možností, jak se vydat na cestu k setkávání s Bohem ve vlastním nitru, je osvědčený a velmi jednoduchý způsob tzv. „Ježíšovy modlitby“ - vzývání Ježíšova Jména.

Není to pochopitelně možnost jediná. Žádný skutečný vztah mezi dvěma osobami nemůže existovat bez vzájemné svobody a spontaneity a o modlitbě to platí obzvláště. Těm, kdo se chtějí modlit, nemohou být ukládána žádná neměnná pravidla a stejně tak neexistuje žádný mechanický postup, tělesný ani duševní, který by mohl Boha přinutit, aby projevil svou přítomnost. Jeho milost se vždy dává svobodně a jako dar, žádnou metodou či technikou si ji nelze automaticky přivlastnit. K setkání mezi Bohem a člověkem proto dochází nevyčerpatelným množstvím způsobů.

Výrazná obliba tzv. "Ježíšovy modlitby"

Mnoho křesťanů si ale velmi oblíbilo velmi jednoduchou a „mechanickou“ tzv. Ježíšovu modlitbu. V čem spočívá její výrazná obliba a působivost? Především v její jednoduchosti a přizpůsobivosti všem životním okolnostem. Vzývání Jména je modlitba navýsost jednoduchá a přístupná každému křesťanovi, zároveň však vede až k nejhlubším tajemstvím rozjímání.  K započetí Ježíšovy modlitby nejsou potřebné žádné zvláštní znalosti či školení. Začátečník může hned začít. „Aby mohl člověk plavat, musí skočit do vody. Stejně je tomu se vzýváním Ježíšova Jména. Začněte je vyslovovat v postoji klanění a lásky. Přilněte k němu. Opakujte je. Nemyslete na jednotlivá slova, myslete pouze na Ježíše samotného. Vyslovujte jeho jméno pomalu, klidně a mírně.“

Naučit se vnější formu této modlitby je snadné. V zásadě sestává ze slov: „Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nade mnou hříšným“. Tato forma však není striktně určena jako neměnná.  Jediným nezbytným a neměnným prvkem je samotné jméno „Ježíš“. Slovo Ježíš  pochází z hebrejského jména Jehošua = „Bůh je záchrana“ – „Bůh zachraňuje“. Vyslovením slova „Ježíši“ se tedy dovoláváme Boha, který je naše osobní záchrana a spása.

Slova modlitby vycházejí z biblického příběhu, kdy slepec Bartimaos volá na kolemjdoucího Ježíše a prosí o smilování: "Jakmile slepý žebrák Bartimaos uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal volat: ´Ježíši, smiluj se nade mnou!´ Mnozí ho okřikovali, aby mlčel. Ježíš se ho ale zeptal: ´Co chceš, abych pro tebe udělal?´“ (srv. MK 10, 46-52).

Při oblékání, ve frontě, v autobuse …

Ježíšova modlitba, jež se častým opakováním stává takřka návykem a podvědomou činností, nám pomáhá, abychom stáli v Boží přítomnosti všude tam, kde se právě nacházíme…Takto jednoduše je možné se modlit jednou či vícekrát v nejrůznějších okamžicích, které by jinak vyšly naprázdno: při zaběhlých úkonech, jako je oblékání, mytí, zašívání ponožek či rytí na zahrádce, když někam jdeme nebo jedeme, když čekáme ve frontě na autobus či v dopravní zácpě, ve chvílích ticha před nějakým obzvláště bolestným či nesnadným rozhovorem, nebo když nemůžeme spát či naopak předtím, než se ráno úplně probereme. Značná hodnota Ježíšovy modlitby spočívá totiž mimo jiné i v tom, že pro její jednoduchost se ji můžeme modlit při snížené pozornosti, kdy jsou nějaké složitější modlitební formy neproveditelné. Účinné je to zejména ve chvílích napětí a silného neklidu.

Jak již bylo řečeno, Ježíšova modlitba nám pomáhá, abychom stáli v Boží přítomnosti všude tam, kde se právě nacházíme – nejen v chrámu či o samotě, ale také v kuchyni, továrně či kanceláři.  Vzývání Jména je tedy modlitbou pro všechny příležitosti. Může ji  používat kdokoli, kdekoli a kdykoli. Je vhodná jak pro „začátečníka“, tak i pro pokročilejšího, přednášet ji lze při společné modlitbě i o samotě, je vhodná do pouště stejně jako do města, do klidného prostředí i tam, kde nás obklopuje nejvyšší možný hluk a neklid. Nikdy zkrátka nepřijde nevhod. 

Ježíšova modlitba přetváří každého z nás

„Usiluj o vnitřní pokoj,“ říká Serafim Sarovský, „a tisíce lidí kolem tebe dojdou spásy.“ Pokud každý den setrváme byť jen pár chvil v Kristově přítomnosti a budeme vzývat jeho jméno, dodáme tím hloubku a zcela jiný charakter všem ostatním okamžikům toho dne a nabídneme se druhým k dispozici účinnějším a tvořivějším způsobem, kterého bychom jinak nebyli schopni.

Když se obracíme k Ježíši, neodvracíme se tím od dalších lidí. Všichni ti, které milujeme, jsou už obsaženi i v Ježíšově srdci a on je miluje nekonečně víc než my sami. Nakonec tedy prostřednictvím této modlitby všechny opět nacházíme v Ježíši a vzýváním jeho jména vstupujeme stále plnějším způsobem do Kristovy nesmírné lásky k celému světu.

Ježíšova modlitba způsobuje, že zář a síla Ježíšova Proměnění může proniknout do všech zákoutí našeho života. Ježíšova modlitba přetváří každého z nás v „člověka žijícího pro druhé“, v živý nástroj Božího pokoje a dynamický bod smíření.

Se svolením zpracováno (a upraveno) podle knížky
Kalistos Ware: Síla Jména,
Kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství