Láska znamená dávat i dostávat,
mluvit i naslouchat

Láska neznamená jen dělat pro druhého vše, co má rád, ale její součástí je také přijímat.

Je to například i darování času ve chvílích, kdy druhému nasloucháme. Když vypráví o věcech, které nás ve skutečnosti vůbec nezajímají, nebo jim nerozumíme. Důvěrný vztah vytváří člověk nejen povídáním, sdílením se, ale i nasloucháním. Obě činnosti jsou potřebné a důležité. Přibližujeme-li se k druhému člověku, odhalujeme přitom rysy charakteru, možná právě ty, o kterých jsme sami neměli ani tušení. Vzájemné sdílení přináší hlubší sebepoznání i vzájemné poznávání obou přátel, či manželů. Zjišťují kým ve skutečnosti jsou, jaké jsou jejich potřeby a slabosti, co od sebe navzájem očekávají…

Změnit se musí ten druhý

Současně si oba uvědomují, že v sobě mají mnoho oblastí, v nichž musí růst. Problém totiž spočívá v otázce: „Jsem ochoten se změnit?“ Člověk se téměř vždycky přeje, aby se změnil ten druhý. Manžel se domnívá, že jen co se manželka změní, bude všechny problémy vyřešeny. Totéž platí opačně: „Když se můj muž změní, vyřeší se všechny potíže.“ Všichni chceme, aby se změnil ten druhý, tím pádem se ale nezmění ani jeden z nás! Když položíme lidem před svatbou otázku: „Proč se chcete vzít?“, odpoví: „Protože chci být milovaná, milovaný.“ Pokud má ale jejich vztah vypadat takto, kdo bude milovat? Jestliže stejná dvojice vstoupí do kuchyně, muž řekne: „Jsem tu, abych se najedl.“ Stejně zareaguje žena. Základní otázka zní: „A kdo tedy bude vařit?“ Takže… kdo je ochoten se změnit?

Proměnit každého z nás může jakýkoliv vztah, třeba i obyčejné přátelství. O co výrazněji a zásadněji nás může proměnit manželství! Každá změna nás ale může vystrašit. Bojíme se změn, protože s sebou vždycky nesou ztrátu i zisk současně. Například po návratu z práce se už nemůže jeden zavřít do svého pokoje, jak to dělal před manželstvím. Před svatbou měl v pokoji nepořádek, ale cítil se v té neuklizené místnosti dobře a pohodlně. Mít věci v pořádku bylo příliš komplikované. Teď už se ale nemůže chovat živelně jako dřív. V každé změně je ukryt zisk i ztráta.

Pokud chceš ochránit své srdce, buď uzavřený

Skvěle to vystihuje citát významného spisovatele C. S. Lewise (autora Letopisů Narnie): Když si chceš uchovat nedotčené srdce, nesmíš ho nikomu dát… vyhýbej se všem citovým vazbám, bezpečně ho uzamkni v truhle, v rakvi vlastního sobectví. Ale v té truhle– bezpečné, tmavé, nehybné a hermeticky uzavřené nepukne, stane se nerozbitným, neproniknutelným a nehodným vykoupení.

Jinými slovy Lewis říká: „Pokud chceš ochránit své srdce, buď uzavřený, neudržuj s nikým žádné vztahy, žij jakoby zavřený v rakvi. A změníš se. Jak? Srdce ti ztvrdne, ztratí naději na vykoupení.“

Při budování vztahu vždycky něco ztratíte,
ale zároveň získáte víc,
než jste ztratili.