Kdo by neměl strach? Strach je strašný tím, že nás činí bezmocnými

Dotaz čtenáře: Co byste řekl mě, člověku o dvě generace mladšímu, který ne zrovna s nadějí vzhlíží do budoucna (jak po stránce politické, ekonomické, duchovní, ale i ve věci své rodiny, vztahu a výchovy dětí...)? Co byste poradil ze zkušenosti člověka, který se může ohlídnout zpět na svou životní cestu? Jak se nebát jít životem dál v ústrety nejistotě?

Odpověď Václava Vaško: Ptáte se: Jak se nebát jít životem dál v ústrety nejistotě? Pater Zvěřina mi jednou řekl: "Oni si myslej, že nemám strach, ale já ho mám." A kdo by ho neměl? Strach je strašný tím, že nás činí bezmocnými a tím i ohroženějšími. Je ale zapomínaná jedna ctnost: naděje. Když je mi úzko, pobrukuji si antifonu, kterou zhudebnil Petr Eben: Pane, veď nás po svých cestách, ukaž nám své milosrdenství a zachraň nás, a zachraň nás!



Co je to samotka?

Dotaz čtenáře: Dobrý den, často slyším, nebo čtu o tom, jak byla pro vězně velkou hrozbou samotka. Tuším, že samotka je asi něco obzvlášť drsného. Nikdy jsem ale nebyl v kriminále a tak nevím, co je na ní vlastně tak hrozného? Trochu nadneseně mohu říct, že bych někdy dal nevím co za trochu klidu a samoty...

Odpověď Václava Vaško: Samotka, zejména když trvá dlouhé měsíce, je krutá. Znamenala nejen samotu, ale trvalou nenasycenost, někdy nesnesitelnou zimu nebo naopak vedro. Vyvolávala pocit, že se už nikdy nic nezmění, že světu je váš osud lhostejný, že není s kým si promluvit. Dokonce výslech mohl být lákavou i když nebezpečnou změnou. Čelit se tomu dá jedině činností, a ta mohla být jenom intelektuální, nebo, a v tom měli věřící výhodu, modlitbou. Píšete, že byste "někdy dal nevím co za trochu klidu a samoty". Je to tak. Dají-li vás z cely, kde hlučí deset padesát muklů, na týden do korekce, může to být, pokud právě nemrzne, balzám na duši a pracovní dovolená. To, že vám přitom dají jen každý třetí den najíst, se dá vydržet. (Byly však i korekce rovnající se téměř likvidaci mukla.)

Převzato z on-line rozhovoru s Václavem Vaško.

***

- Václav Vaško zemřel ve středu 20.5.2009 ve věku 88 let v Praze.
- Václav Vaško - dostupná literatura
- Ukázky z knihy "Ne vším jsem byl rád" naleznete zde
- Záznam on-line rozhovoru s Václavem Vaško naleznete zde
- Fotogalerie z online rozhovoru s Václavem Vaško