Každá velká cesta s sebou na začátku přináší smíšené pocity. Mnohdy chceme prostě co nejrychleji dorazit do cíle, a tak spěcháme. Na cestě víry je to trochu jinak. Její cíl je tak daleko, že do něj za celý život tady na zemi nedojdeme. Cesta, kterou se vydáváme, je plná výzev. A je dlouhá – tak dlouhá, že bude pokračovat i po našem posledním vydechnutí.
Víme ale, že neputujeme sami. Bůh je jak naším cílem, tak průvodcem. A slíbil, že bude na každém kroku s námi.
Jak mají takové kroky vypadat? Odpověď je úplně jednoduchá: Člověče, Hospodin od tebe žádá, abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem. (Micheáš 6:8)
Čas od času určitě zakopneme, ale když se to stane, neztrácejme odvahu. Můžeme se podívat nahoru a uvidíme, že k nám vztahuje ruku, aby nám pomohl postavit se zase na nohy.
Jednejme čestně, zamilujme si milosrdenství a choďme s Bohem v pokoře.
