Člověk vždy usiloval o to, aby byl zdravý. Bůh do nás všech vložil pud sebezáchovy a lásku k životu, a proto je normální, když bojujeme o přežití. Je to instinkt naprosto přirozený. Často však také ztrácíme odvahu a malomyslníme. Sebevětší úsilí nestačí k uzdravení ani k vyřešení dalších problémů, které nás potkávají.
Bůh chce, abys byl úplný...
Ještě jsem nepotkal člověka, který by řekl:
„No a co, že mám zlomenou nohu. Důležité je, že nemám zlomené obě.“ Co se mě týká, mám raději v pořádku obě nohy, ne jenom jednu. Připouštím však, že mnoho lidí nemá zájem na tom, aby byli úplnými. Potkáváte například takové, kteří dbají jen na inteligenci, ale nedělají nic pro to, aby ovládli svou agresivní povahu. Další zase usilují o to, aby měli krásnou rodinu a nic jim nechybělo, ale nechtějí se obtěžovat s trpícími lidmi ze svého okolí. Ještě jiní se zas honí jen za penězi a úspěchem v zaměstnání, ale nelámou si hlavu s duchovním životem. Lidé tohoto druhu jako by trpěli křivicí – nejsou úplní. Nestačí, že máte hlavu, dvě ruce a dvě nohy, pokud se všechny údy harmonicky nerozvíjejí. Nakonec to povede k tomu, že hlava bude příliš velká a nohy příliš krátké.
Nejde jen o náš duchovní život,
ale o celého člověka
Otec poslal Ježíše, aby nás zachránil. Nepřišel však spasit jen duši, ale celého člověka. Jinými slovy, Ježíšovi nejde jen o náš duchovní život, ale o celou svobodu člověka. Nechce, aby se z tebe stal postižený – člověk silný na duchu, ale duševně a tělesně nemocný. Když tě on miluje, chce, abys byl úplný: duchovně, duševně i tělesně. Ježíš nechce, abys jen vzhlížel k nebi a nestaral se přitom o své zdraví nebo o duševní radost, ale stejně tak nechce, abys hleděl jen dolů a zapomínal, že máš i rozměr duchovní. Ježíš chce, abys byl úplný, dokonalý.
Pro co se rozhodneš? Můžeš vyjít s Kristem - a následovat toho, který ti přináší světlo, úplné uzdravení a plnou svobodu...
