Konkláve, volba nového papeže, to je téma, které v těchto dnech a hodinách vládne médiím celého světa a stranou samozřejmě nemůže zůstat ani podcast Livesport Daily.
Jaký vztah ke sportu měl papež František, jak to asi bude mít jeho následovník a existují vlastně nějaké paralely mezi světem sportu, obzvlášť fotbalu, a katolickou církví? O tom všem je dnešní epizoda, jejímž hostem je spolupracovník serveru vira.cz Pavel Lukeš.
"Sport lze určitě chápat jako boží dar, samozřejmě v určitém přeneseném významu. Nabízí totiž prostor, kde se může projevit něco mnohem hlubšího než jen fyzická hra nebo kopání do míče. Těch příkladů je celá řada, ale stačí si při sledování fotbalu všímat jediné situace: Když se důležitý zápas rozhoduje penaltovým rozstřelem, stojí za pozornost, jak se zachová kapitán poraženého týmu k hráči, který neproměnil rozhodující pokus. V takových momentech se totiž ukazuje něco, co přesahuje samotný sport – čistě lidský rozměr, empatie, sounáležitost. Právě to je ten přesah, který sport může nabízet," vypráví v podcastu Lukeš.
Ten vzpomíná na papeže Františka jako na velkého fotbalového fanouška. Je ale vůbec pro papeže důstojné, aby hluboce prožíval fotbal? "Pokud chceme vnímat papeže jako 'faráře světa', jak byl kdysi označován například Jan XXIII., pak je podle mě zcela v pořádku, že má rád fotbal. Naopak, může mu to pomáhat otevírat dveře k lidem, ke kterým by se jinak dostával jen obtížně. Chce-li být někdo farářem pro všechny, pak právě taková obyčejná záliba může sehrát neobyčejnou roli. Když vím, že papež, biskup nebo jiný duchovní někomu fandí, nepohoršuje mě to. Naopak, v mých očích ho to polidšťuje."
Ve čtvrteční epizodě Livesport Daily jsme také řešili:
V čem je fotbal podobný katolické církvi?
Co je v církvi ekvivalentem VARu?
Byl Maradona Bůh?
