Pandemie - on-line bohoslužba vs. naživo?

Dobrý den, ohledně online mší mi vrtá v hlavě jedna věc. U nás v obci mám možnost jít na mši svatou přímo do kostela (nějak bych se do 10% vešla), ale raději jdu online. Známí mi to vyčítají, ale já mám lepší zážitek právě ze mše z jiné farnosti. Měla bych začít chodit raději „k nám“ nebo má online mše v mém případě stejnou platnost?
Děkuji.

Milá ...,
možná je Vaše hledání správného řešení právě vhodnou příležitostí k zamyšlení, proč se vlastně mší chcete zúčastňovat, co od toho čekáte, v čem je přínos slavení mše pro život člověka obecně, v čem pro Vás osobně apod. Na toto téma se dá najít mnoho poučných textů a různých diskusí, zvláště v téhle době aktuálních. Vypadli jsme z nějaké rutinní samozřejmosti nedělní účasti na mši a jako u mnoha dalších záležitostí, o které jsme teď přišli, i v této jsme dostali výzvu nějak zrevidovat jejich smysl a svůj postoj k nim.

Záleží tedy na Vás, do jaké hloubky se chcete pouštět při hledání vlastního vztahu k hostině Páně. Tento výraz tu používám právě proto, abyste si uvědomila, zda by Vám stačilo se účastnit nějaké jiné hostiny či párty online. Jaké můžeme mít důvody raději se „jen dívat“, i když se přitom snažíme zapojit celým srdcem? Třeba tyto: není jiná možnost - jsem zdravotně či jinak indisponována - zajímá mě, jak to vypadá jinde - je tam „lepší“ kněz či celková atmosféra - je to pohodlnější - nemusím se s nikým stýkat - můžu si bohoslužbu líp časově přizpůsobit - … - nevím, co dalšího může přispívat k Vašemu lepšímu zážitku. Nemůžu a nechci jednotlivé důvody posuzovat, buďte v tom upřímná sama k sobě.
Asi Vám nic nebrání v online sledování mší, když se každodenně tolik možností nabízí, jistě při tom můžete mít velký užitek hlavně z první části, „bohoslužby slova“ (možná větší než ve Vašem kostele). Různých promluv a výkladů Božího slova od zajímavých autorů teď najdeme stále na internetu tolik, že se až těžko vybírá. I ke společným modlitbám se lze u obrazovky v Duchu částečně připojit.
Ale být přítomná na „bohoslužbě oběti“ živě je asi podobně nenahraditelné, jako třeba jít aktivně na výlet do přírody místo pasivního sledování přírodovědného dokumentu. Obojí má nějaký přínos pro člověka, pro obojí máme nějaké důvody, co kdy upřednostnit, ale pokud jsme zdraví, bez těch aspoň občasných pobytů v jakékoliv přírodě (i když je momentálně v dosahu třeba jen "málo zajímavý park s ne moc lákavými spoluobčany" - srovnejme s kostelem) a aspoň malého pohybu v ní (srovnejme s různými výrazovými postoji našeho těla při mši, které asi doma neprovádíme) jen živoříme na gauči, přestože máme pocit nějakého virtuálního obohacení.
Dokud se budete ptát jen na platnost sledování mše, zřejmě Váš vztah k Bohu potřebuje ještě dozrát. Nemělo by nám jít o plnění nedělní povinnosti účasti na mši, ale o niternou potřebu (aspoň 1x týdně v našem přirozeném životním rytmu) se při ní živě se svým Pánem setkat, když je to možné. Moc Vám přeju obohacení z každého prožitku eucharistie, a aby Vám tento nedokonalý pokus (z mého pohledu) o vysvětlení přinesl užitek.

Kategorie otázky: Mše, eucharistie, liturgie, nedělní povinnost