Nepokřtěný v kostele

Dobrý den, chtěl bych vám poděkovat za tuto skvělou stránku a zeptat se na pár otázek. Do kostela jsem začal chodit pravidelně a velmi se mi to líbí.

1. Není špatně, když jako nepokřtěný člověk, který však upřímně věří a hledá cestu, pokleknu před oltářem a dělám znamení kříže?

2. Vím, že si můžu dojít pro požehnání místo přijímání, ale mám strach předstoupit. Přijdu si zvláštně, jakoby vyčleněný z komunity, a bojím se, že se na mě budou lidi a možná i kněz zvláštně dívat… nevíte, co mám dělat?

3. Blíží se Velikonoce a já si nejsem jist, zda-li a jak se mohu účastnit všech velikonočních slavností (Květná neděle, Velký pátek, Bílá sobota, velikonoční neděle). Nebudu opět tak trochu vyčleněn?

Omlouvám se, že vás takto zahrnuji dotazy, ale myslím, že toto je nejlepší cesta, jak se dozvědět více o víře.

Milý ..., díky za důvěru!

Jsem ráda, že se Vám náš web líbí. Já jsem začala chodit pravidelně do kostela podobně jako Vy, když mi bylo zhruba 14 let a křest jsem přijala jako patnáctiletá, takže si troufnu říct, že Vám snad trochu rozumím.

Než zodpovím Vaše jednotlivě otázky, vyjádřím dojem, který ve mně vyvolávají. Mám z nich dojem, že se cítíte velmi silně poznamenán svou "nepokřtěností" v komunitě věřících, snad na jejím okraji, nebo i úplně mimo.

Ujišťuji Vás, že každý byl nějaký čas nepokřtěn (i když mnozí jen krátce jako děti), není to nic ponižujícího, můžete to brát třeba jako vývojovou fázi na cestě víry. Jsou i lidé, kteří nám konvertitům závidí - byli pokřtěni od mala a neznají etapu touhy a těšení se na křest z vlastní zkušenosti.

Nevím, do jakého kostela chodíte a jak funguje místní komunita věřících - farnost, ale pokud je to možné, obraťte se na místního faráře, případně na někoho jiného z kostela, ke komu máte důvěru a promluvte si o těchto svých pocitech. 

A nyní konkrétně k Vašim otázkám:

ad 1. Je úplně v pořádku, když pokleknete před oltářem a děláte znamení kříže. Poklekání před oltářem a dělání znamení kříže se považuje za projev úcty a víry v církevním prostředí.


ad 2. Strach z přijetí požehnání místo přijímání je pochopitelný, zejména pokud nerad vyčníváte z davu a nejste rád středem pozornosti a třeba jste ve Vašem kostele sám, kdo není pokřtěný. Ale lidé si chodí pro požehnání a ne k přijímání z různých důvodů, a to bez ohledu na jejich stav v církvi. Měl byste se cítit vítán a respektován bez ohledu na to, zda přijímáte nebo jste si pouze přišel pro požehnání.

ad 3. Vlastně stejně se to má s vrcholem křesťanského roku, velikonočními svátky. Ačkoli nejste pokřtěn, svou vírou a touhou jste v srdci církve a je velmi dobře, pokud se chcete účastnit. Bylo by dobré mít člověka z místní komunity, který by Vás třeba i velikonoční liturgií doprovázel, byl tam s Vámi a poskytl by Vám pocit jistoty.

Moc Vám držím palce a modlím se za Vás!


Přidávám pár odkazů, které by pro Vás mohly být užitečné:

Pane Bože, co mám (v kostele) dělat? Aneb manuál pro člověka, který si v kostele připadá jako Alenka v říši divů
https://www.farnostsalvator.cz/kurz-zakladu-viry
http://www.katechismus.cz/obsah.php

Kategorie otázky: Hledání Boha, víry