Zažívám závist, nadřazenost, aroganci - lidé kolem mi berou sílu

Vážení přátelé!
Již několik měsíců jsem hledal odhodlání Vám napsat. Moje problémy /.../ mě svazují a ubírají mi života.

Jsem ve středním věku, mám dobrou práci i životní partnerku. /.../ Bohužel někteří lidé v mém okolí jsou vůči mně nepřátelští.  Zažívám  závist, aroganci, nadřazenost, hloupost. S těmito lidmi jsem stále v kontaktu, ať už v osobním životě, nebo v práci. Nevím, jak se k nim stále chovat. S některými jsem se již několikrát setkal,  snažil se s nimi sblížit a vést s nimi přátelský rozhovor. Nabyl jsem dojmu, že tito lidé nejsou špatní. Nicméně jsem od nich po čase opět zažil přehlížení, aroganci. Myslím si, že nejsem hloupý, neschopný, nevlídný či nepřátelský.  Možná je to tím, že se snažím s každým vyjít. Pak neumím na "podpásovky" zareagovat, zmatkuji a někdy se dostávám až pod svoji úroveň. V zápětí toho lituji, mám pocit prázdnoty a posléze i pocit beznaděje.

Není to dobře, protože tento pocit mě stále vykořeňuje a mám dojem, že to co dělám, dělám určitě špatně. Mám pocit, že se točím stále v kruhu. Ptám se  Boha na správnou cestu, po které jít, prosím o světlo, které mi dodá sílu  a sebevědomí, ale stále nic  /.../ 

Snad se mi podařilo vystihnout, co v sobě nosím již dlouho. 
Těším se na Vaší odpověď a radu.

Děkuji za Vaši odvahu se ozvat. Jsem přesvědčen, že pocity, které jste velmi precizně vyjádřil v sobě nosí nemálo lidí a přesto většina si je nechává jen a jen pro sebe a mnohdy je to pak celoživotní břímě.

Nejsem schopen na Váš dotaz odpovědět návodem ve smyslu jednotlivých technicky popsaných kroků, který by vedl ke odstranění toho, co Vás trápí. Nicméně chtěl bych Vám nabídnout několik postřehů a snad i rad.

1. Jsem přesvědčen, že nést odmítání a neférovost lidí kolem sebe je mnohem lehčí, jestliže člověk kolem sebe má alespoň několik nebo alespoň jednoho člověka, se kterým může zažít situaci opačnou - důvěru, přijetí, věrnost a otevřenost.
Myslím, že je dobré si uvědomit obrovskou hodnotu, kterou takoví lidé pro každého z nás mají. Na začátku Vašeho dotazu píšete o své partnerce. Máte také další?

2. Prožívání událostí Ježíšova utrpení, smrti a vzkříšení nás vede k poznání, že tento svět je opravdu místem napětí mezi dobrem a zlem, a že úsilí stát na straně dobra není vždy v žádném případě procházka růžovým sadem. Určitá opuštěnost a samota k našemu pozemskému putování vždy budou patřit. A my křesťané jsme pozváni ji spojovat se samotou samotného Krista trpícího za naše osobní hříchy.

3. Být křesťanem neznamená být naivní, tedy jestliže mně někdo několikrát na moji podanou ruku odpověděl lhostejností či přímo nepřátelstvím neznamená to, že ve vztahu k němu nebudu příště opatrnější. Nicméně ale křesťanské také je neztrácet naději a věřit v možnost změny k lepšímu u druhých i u sebe.

4. Myslím, že otevřený rozhovor s knězem nebo jiným věřícím moudrým člověkem, který má Vaši důvěru, by mohlo být dalším krokem, který bych Vám moc doporučoval. Zdůrazňuji však, že se jedná ne o každého kněze, ale o toho, ke krterému máte důvěru a kterému jste ochoten otevřít své srdce.

Přeji Vám a vyprošuji požehnaný velikonoční čas a držím palce, abyste i v trápeních, o kterých jste napsal, našel světlo a posilu. Vzpomínám v modlitbě.

Kategorie otázky: Sebepřijetí, Vztahy, přátelství, kamarádství