Křesťané prý nepoužívají mozek

Někteří ateisté o křesťanech tvrdí, že nemyslí mozkem. Domnívám se, že k tomuto názoru lidé často docházejí, např. při čtení úryvku evangelia sv. Matouše o rozdělení národů při posledním soudu na dobré a špatné (Mt 25,31 - 46).  Kdo není obdarován vírou o Boží všehomoucnosti, nemůže si to shromáždění všech zemřelých i živých představit.

Nevedou podobné úryvky z Písma sv. při povrchním čtení a představě k úpadku víry ve světě?

S tímto tvrzením některých ateistů by se samozřejmě dalo dlouze polemizovat. Nevím, v čem by křesťanská víra měla být iracionální... Ani ateismus nedovede svými prostředky (často se odvolává na poznatky přírodních věd) dokonale odpovědět na otázky po Bohu. Hranice našeho poznání mají své meze a za nimi se nachází oblast víry (do které ani metodami přírodních věd nenahlédneme) - víry v to, že Bůh existuje nebo víry v to, že Bůh neexistuje. Ani jedno se přísně vzato vědecky doložit nedá a výrazy jako "myslet mozkem" jsou v této souvislosti úplně nesmyslné.

Co se týče četby Bible - ano, předpokládá se nějaké "otevření se" jejímu poselství, to je samozřejmě milost od Boha. V ideálním případě se tato milost snoubí s otevřeným srdcem toho, kdo nějaký biblický text čte. Zde můžeme hrát důležitou roli i my věřící - abychom svému ateistickému okolí dokazovali svým životem, že Bible je důvěryhodná...

Každý úryvek z Písma má pochopitelně mnoho rovin - hlavní je poselství teologické (Bible není např. žádné přírodovědecké pojednání), při duchovním výkladu se zkoumají alegorie, morální otázky apod. Úryvek lze samozřejmě rozebrat i "vědecky" - kdy vznikl, kdo je autorem, jaké vlivy na něj mělo prostředí vzniku, jak se v něm odráží Starý zákon nebo jiné tradice atd. Rozhodně je Bible příliš závažná a náročná na to, aby se četla "povrchně".

 

Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus, Výklady jednotlivých pasáží, Víra a život (život z víry), Bible, koupě, jak číst