Křest a hříchy

Dobrý den!

Mám dotaz ohledně křtu dospělého, který mě čeká. U dítětě chápu křest hlavně jako "zbavení se" dědičného hříchu. A u dospělého? Troufám si říci, že je to něco jiného, než u dítěte. Je to rozhodnutí samostatné dospělé osoby.

Zajímalo by mne, jak se nahlíží na předešlý život takové osoby? Člověk by se křtem měl zbavit všech svých hříchů, za které třeba i vědomě 100% nemohl, protože se dříve s Bohem nesetkal, nebo o něm spíše nevěděl... Byl to i můj případ. Na druhou stranu nelituji. Nelituji mé jedinečné cesty k Pánu a vzhledem k mé ne úplně hezké cestě mi vztah k Němu přijde ještě ryzejší...

A ještě jedna intimní otázka... Jak to je v případě člověka, který se dopustil chyby (hříchu) v podobě intimního styku?  Když žena již není pannou, lituje toho, a chce přistoupit ke Svatému křtu, je i nadále "dotčená"?

Předem děkuji za odpověď a omlouvám se za případná nepřesná vyjádření. Přeji Vám požehnaný den! :-)

Milá ...
děkuji Vám za dotaz a za důvěru s jakou jste se na naši Linku obrátila. Raduji se z Vašeho rozhodnutí pozvat Boha do svého života a následovat ho.

Křest přináší mnohé plody. Jedním z takových plodů je i odpuštění všech dosavadních hříchů. Dá se to tedy přirovnat k jakési tlusté čáře, od které se začíná nanovo. Dostáváte „bílý nepopsaný list“, nebo ještě lépe, jak je to při křtu krásně symbolicky vyjádřeno, bílý šat nebo roušku na znamení nového života bez hříchu. Je jasné, že jakkoli je tato situace duchovně reálná, Vám se tím žádná vzpomínka na dosavadní život z hlavy nevymaže. Vy víte o Vašich dřívějších špatných věcech, ty křtem nezapomínáte. Ale v okamžiku křtu je Vám vše odpuštěno. A to že nelitujete? Domnívám se, že je zcela v pořádku, že svou dosavadní trnitou cestu vnímáte jako cestu za Bohem, a proto jí v jistém smyslu nedokážete litovat. Zde jde spíše o to, abyste své dřívější skutky skutečně odmítla jako špatné a již se k takovému jednání, které odporuje Boží lásce, nevracela.

Co se týče Vaší druhé otázky, tělesnou danost nezměníte, nezměníte ani Vaše vzpomínky, Vaše zkušenost Vám zůstane. Přesto si troufám tvrdit, že se něco změní, bude to ale spíše duchovního rázu, bude to způsob nahlížení na sexualitu, na intimní život. Mnozí lidé, kteří byli pokřtěni až v dospělosti a měli ledacos za sebou, svědčí o tom, že po křtu vnímali jakési uzdravení své intimnosti, očištění. Takže i když tělesně „dotčeni“ byli i nadále a vzpomínky zůstávaly, přesto se v této oblasti cítili obnoveni. I zde platí, že křtem se píše pomyslná „tlustá čára“, člověk je očištěn a dostává šanci začít znovu. Spolu s Kristem. A je to krásná a dobrodružná cesta plná Boží lásky a milosrdenství.

Ze srdce Vám na této nové cestě přeji vše dobré!
Linka víry

Kategorie otázky: Křest dospělých