K tobě, Bože, se obracejí mé oči. (Ž 141,8) - Citát z Bible na každý den

19. 10. 2023, JJ

Konstantinova donace

Navigace: Katalog dotazů > Církev, společenství křesťanů > Dějiny církve, výhrady k církvi

Chvála Kristu.
Chtěl bych se vás  zeptat na tzv. Konstantinovou donaci. Jak se k ní správně stavět? Jak se stavět k moci římského biskupa, když to z pohledu tohoto dokumentu vypadá, že jeho moc stojí na falzifikátu?
Jak se vypořádat s argumenty protestantů a pravoslavných, kteří ji proti nám používají?

Bylo by velmi přehnané tvrdit, že papežský stát "stojí na falzifikátu"

Děkuji za zajímavý dotaz. Rozhodně Vám neřeknu, jak se k ní stavět "správně". Nejedná se o nějaké "dogma", ale o dějinný fenomén, který jistě může podléhat kritickému zkoumání a ke kterému mohou a mají být zaujímána různá stanoviska. Mimochodem už ve středověku se o Konstantinově donaci diskutovalo velmi živě. Nejprve v tom smyslu, že ji při různých sporech každý z táborů interpretoval ve svůj prospěch, zhruba od doby vrcholného středověku už byla zároveň zpochybňována její pravost.

Píšete o "moci římského biskupa". Pokud máte na mysli papežský stát, tak by bylo velmi přehnané tvrdit, že "stojí na falzifikátu". Papežský stát na jejím základě nevzniknul, jak se bylo možné dočíst v různých komunistických učebnicích. Mnohem zásadnější pro jeho vznik byla daná dějinná konstelace, politika, zájmy jednotlivých aktérů, často bývá zmiňována tzv. Pipinova donace z roku 755. Pokud vím, tak se mezi historiky středověku diskutuje o tom, kdy a z jaké motivace Konstantinova donace vůbec vznikla. Existuje velká plejáda názorů. Každopádně lze konstatovat, že v nějakou větší povědomost vešla Konstantinova donace až v 11. století.

Už ve středověku se také vedla velká polemika o tom, zda se církev vydala správnou cestou, když se od doby císaře Konstantina do jisté míry propojila se světskou mocí. "Radikálnější" strana jako např. Bernhard z Clairvaux, husité a mnozí další (a samozřejmě "dvorní" teologové císařů a králů) říkala, že to byla z mnoha důvodů velká chyba a dokonce hřích. Majetek, pompa nebo světské panování podle nich církev jen kazí. Jejich protivníci namítali, že Kristus svěřil církvi "plnost" veškeré moci a ona jí pak panovníkům dál propůjčuje a zároveň nějak ohraničuje. Na obou pozicích něco je a dalo by se o nich velmi dlouho diskutovat.


Naprosto zásadní myslím je, že ta diskuse vůbec proběhla. Oddělení světské a církevní moci podle mě představuje velký výdobytek Západu. Bible říká, že pozemský panovník není nějakým "bohem na zemi", že nemůže dělat všechno, že musí respektovat práva a důstojnost každého. To ve své době v žádném případě nebylo samozřejmostí a v tomto slova smyslu křesťanství neomezenou světskou moc správně "relativizovalo". Z druhé strany jistě "moc římského biskupa" rozhodně není ta, jak jí učedníci znali od světských vladařů - o tom Ježíš hovoří v Bibli na více místech a naprosto jednoznačně. Je z mého pohledu dobře, že papežský stát v 19. století zaniknul a mimochodem zajímavým fenoménem je to, jak od té doby papežská "moc" dramaticky narostla, byť na úplně jiných základech.


Asi bych si dovolil říci, že co se propojení světské a církevní moci týká, tak bratři a sestry z evangelických a pravoslavných církví nemají nám katolíkům moc co vyčítat. Protestantská tradice si po vystoupení Martina Luthera prošla dlouhým bolestným procesem, mnohé evangelické církve byly dlouhou dobu doslova "zemské" a "státní". Nejsem velkým znalcem pravoslavných církví, ale obávám se, že např. v dnešním Rusku by se spojení státu a církve dalo označit minimálně za velmi nezdravé.

Přeji Vám hodně radosti při zkoumání tohoto zajímavého tématu a vše dobré.

Kategorie otázky: Dějiny církve, výhrady k církvi

Související texty k tématu:

Pochybnosti a krize víry

  • Přestal jsem věřit v Boha Po automobilové nehodě mého kamaráda jsem se rozhodl, že už nebudu věřit v Boha. Byl jsem hrdý, že jsem se zbavil něčeho, co zjevně nefungovalo. 
  • Víra zraje i krizemi Pro slovo krize se v čínštině používá dvou znaků: první znamená „nebezpečí“ a druhý „příležitost“. Krize je bodem zlomu. A podle toho, kam se člověk přikloní, najde buď…
  • Pochybnost a víra existují vedle sebe Naše víra má hodně mezer. Není ale třeba z nich mít strach.  Povzbuzují nás, abychom se Boha nepřestali s důvěrou ptát. Pochybnosti totiž mohou… 
  • Bůh je maják zářící do mé temnoty V mých bojích a pochybnostech, v mých selháních Ty neodcházíš. Můj Majáku zářící do temnoty, budu Tě následovat. Tvá úžasná láska mě vede. (My Lighthouse, videoklip… 
  • Dejme prostor pochybnosti Bůh je všude,  je třeba ho hledat ve všech věcech. Avšak rizikem při hledání Boha je snaha všechno hned přesně vyjadřovat a s lidskou jistotou a arogancí.
  • Další texty k tématu: pochybnosti, krize víry
Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)

Pěší pouť ke sv. Vintíři v Dobré Vodě u Hartmanic

Pěší pouť ke sv. Vintíři v Dobré Vodě u Hartmanic
(23. 5. 2024) V neděli 2. června 2024 půjdou pěší poutníci z bavorského Rinchnachu k místu zesnutí sv. Vintíře 

Emil Kapaun (+ 23. 5. 1951)

Emil Kapaun (+ 23. 5. 1951)
(22. 5. 2024) Působil tam, kde smrt byla lepší než život...

Nejsvětější Trojice

Nejsvětější Trojice
(20. 5. 2024) V  neděli po Letnicích (Slavnosti seslání Ducha svatého) se připomíná mysterium Boha v Trojici.

Letnice, Svatodušní svátky...

(16. 5. 2024) Letnice se slaví padesátý den po Velikonocích. Jsou vyvrcholením, naplněním Velikonoc. Datum Letnic v roce 2024:…

15. květen - Mezinárodní den rodiny

(14. 5. 2024) 15. květen je od roku 1994 ustanoven jako Mezinárodní den rodiny. Texty k tématu: rodina (v katalogu), rodina (v…