Ježíš se modlil. (Lk 11,1) - Citát z Bible na každý den

19. 10. 2023, JJ

Konstantinova donace

Navigace: Katalog dotazů > Církev, společenství křesťanů > Dějiny církve, výhrady k církvi

Chvála Kristu.
Chtěl bych se vás  zeptat na tzv. Konstantinovou donaci. Jak se k ní správně stavět? Jak se stavět k moci římského biskupa, když to z pohledu tohoto dokumentu vypadá, že jeho moc stojí na falzifikátu?
Jak se vypořádat s argumenty protestantů a pravoslavných, kteří ji proti nám používají?

Bylo by velmi přehnané tvrdit, že papežský stát "stojí na falzifikátu"

Děkuji za zajímavý dotaz. Rozhodně Vám neřeknu, jak se k ní stavět "správně". Nejedná se o nějaké "dogma", ale o dějinný fenomén, který jistě může podléhat kritickému zkoumání a ke kterému mohou a mají být zaujímána různá stanoviska. Mimochodem už ve středověku se o Konstantinově donaci diskutovalo velmi živě. Nejprve v tom smyslu, že ji při různých sporech každý z táborů interpretoval ve svůj prospěch, zhruba od doby vrcholného středověku už byla zároveň zpochybňována její pravost.

Píšete o "moci římského biskupa". Pokud máte na mysli papežský stát, tak by bylo velmi přehnané tvrdit, že "stojí na falzifikátu". Papežský stát na jejím základě nevzniknul, jak se bylo možné dočíst v různých komunistických učebnicích. Mnohem zásadnější pro jeho vznik byla daná dějinná konstelace, politika, zájmy jednotlivých aktérů, často bývá zmiňována tzv. Pipinova donace z roku 755. Pokud vím, tak se mezi historiky středověku diskutuje o tom, kdy a z jaké motivace Konstantinova donace vůbec vznikla. Existuje velká plejáda názorů. Každopádně lze konstatovat, že v nějakou větší povědomost vešla Konstantinova donace až v 11. století.

Už ve středověku se také vedla velká polemika o tom, zda se církev vydala správnou cestou, když se od doby císaře Konstantina do jisté míry propojila se světskou mocí. "Radikálnější" strana jako např. Bernhard z Clairvaux, husité a mnozí další (a samozřejmě "dvorní" teologové císařů a králů) říkala, že to byla z mnoha důvodů velká chyba a dokonce hřích. Majetek, pompa nebo světské panování podle nich církev jen kazí. Jejich protivníci namítali, že Kristus svěřil církvi "plnost" veškeré moci a ona jí pak panovníkům dál propůjčuje a zároveň nějak ohraničuje. Na obou pozicích něco je a dalo by se o nich velmi dlouho diskutovat.


Naprosto zásadní myslím je, že ta diskuse vůbec proběhla. Oddělení světské a církevní moci podle mě představuje velký výdobytek Západu. Bible říká, že pozemský panovník není nějakým "bohem na zemi", že nemůže dělat všechno, že musí respektovat práva a důstojnost každého. To ve své době v žádném případě nebylo samozřejmostí a v tomto slova smyslu křesťanství neomezenou světskou moc správně "relativizovalo". Z druhé strany jistě "moc římského biskupa" rozhodně není ta, jak jí učedníci znali od světských vladařů - o tom Ježíš hovoří v Bibli na více místech a naprosto jednoznačně. Je z mého pohledu dobře, že papežský stát v 19. století zaniknul a mimochodem zajímavým fenoménem je to, jak od té doby papežská "moc" dramaticky narostla, byť na úplně jiných základech.


Asi bych si dovolil říci, že co se propojení světské a církevní moci týká, tak bratři a sestry z evangelických a pravoslavných církví nemají nám katolíkům moc co vyčítat. Protestantská tradice si po vystoupení Martina Luthera prošla dlouhým bolestným procesem, mnohé evangelické církve byly dlouhou dobu doslova "zemské" a "státní". Nejsem velkým znalcem pravoslavných církví, ale obávám se, že např. v dnešním Rusku by se spojení státu a církve dalo označit minimálně za velmi nezdravé.

Přeji Vám hodně radosti při zkoumání tohoto zajímavého tématu a vše dobré.

Kategorie otázky: Dějiny církve, výhrady k církvi

Související texty k tématu:

Pochybnosti a krize víry

  • Přestal jsem věřit v Boha Po automobilové nehodě mého kamaráda jsem se rozhodl, že už nebudu věřit v Boha. Byl jsem hrdý, že jsem se zbavil něčeho, co zjevně nefungovalo. 
  • Víra zraje i krizemi Pro slovo krize se v čínštině používá dvou znaků: první znamená „nebezpečí“ a druhý „příležitost“. Krize je bodem zlomu. A podle toho, kam se člověk přikloní, najde buď…
  • Pochybnost a víra existují vedle sebe Naše víra má hodně mezer. Není ale třeba z nich mít strach.  Povzbuzují nás, abychom se Boha nepřestali s důvěrou ptát. Pochybnosti totiž mohou… 
  • Bůh je maják zářící do mé temnoty V mých bojích a pochybnostech, v mých selháních Ty neodcházíš. Můj Majáku zářící do temnoty, budu Tě následovat. Tvá úžasná láska mě vede. (My Lighthouse, videoklip… 
  • Dejme prostor pochybnosti Bůh je všude,  je třeba ho hledat ve všech věcech. Avšak rizikem při hledání Boha je snaha všechno hned přesně vyjadřovat a s lidskou jistotou a arogancí.
  • Další texty k tématu: pochybnosti, krize víry
Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

„Štěstí – cesta nebo cíl” - víkend pro mládež od 14 do 18 let

„Štěstí – cesta nebo cíl”  - víkend pro mládež od 14 do 18 let
(9. 10. 2024) Program tohoto víkendu se bude týkat štěstí, radosti a všeho, co k pozitivním emocím patří. Můžeš se těšit také na…

Neboj se! aneb jak překonat svůj strach - víkend pro mládež 18- 30 let

Neboj se! aneb jak překonat svůj strach - víkend pro mládež  18- 30 let
(9. 10. 2024) Přijeď na víkend na starobylý zámek, setkej se se skvělými lidmi a dej Pánu prostor, aby odpověděl na tvé…

Na pondělí 7. října vyhlásil papež František Den modliteb a půstu za mír

Na pondělí 7. října vyhlásil papež František Den modliteb a půstu za mír
(4. 10. 2024) „Je toho zapotřebí, zatímco válečné požáry nadále pustoší lidi a národy“.

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)
(3. 10. 2024) Co nám nabízí svědectví Františka z Assisi dnes? 

Svátek andělů strážných 2.10.

Svátek andělů strážných 2.10.
(1. 10. 2024) Pošlu před tebou anděla, aby nad tebou po cestě bděl. Naslouchej jeho hlasu. Můj anděl půjde před tebou, praví Bůh.…