Děláš si zbytečné starosti. (Lk 10,41) - Citát z Bible na každý den

21. 7. 2021, tob

Fatimské zjevení, peklo, hodina smrti

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Modlitba

Dobrý den,
mám dotaz ohledně Fatimského zjevení.
1) Panna Maria řekla: Modlete se, hodně se modlete a přinášejte oběti a hříšníky, neboť mnoho duší přichází do pekla, protože se za ně nikdo neobětuje a nemodlí.“
Jak tomu má člověk rozumnět? Když se za někoho modlím nebo za obrácení hříšníků, tak ta modlitba má moc vyrvat peklu duši? Takže kdyby se víc lidí modlilo,do pekla by šlo míň lidí?
V tom případě, že jdou lidé do pekla máme taky nějakou odpovědnost, že se dostatečně nemodlíme a neobětujeme?

2) Už ve vícero knížkách jsem četl, že démoni napadají duši silněji zvláště v hodině smrti.
Proč zrovna před smrtí, má to nějaký důvod? A jakým způsobem se snaží člověka napadat? Můžete to trochu vysvětlit,  aby člověk věděl, s čím se možná v budoucnu musí potýkat a jak se tomu bránit?

3) Z knihy Napomenutí z onoho světa od Bonaventury Bayera, ze záznamu z exorcismů je psané, že Jidáš je pekle. On si přece uvědomil, že udělal něco hrozného a vrátil těch 30 stříbrných, co dostal, no a byl plný zoufalství, až tedy spáchal sebevraždu, že něco takového udělal. Není to také přece forma lítosti? Sv. Petr zapřel Ježíše a taky si to vyčítal. Jaký je mezitím rozdíl? Čeho by se měl tedy člověk vyvarovat, protože mě někdy přepadnou chmurné myšlenky, že určité věci nemají smysl atd. Až si člověk někdy zoufá. To je špatně?

4) Slavení prvních sobot v měsíci:
přirozeně má člověk z pekla strach a nějak to na člověka působí depresivně. Mám za sebou slavení prvních sobot v měsíci, Panna Maria dala velké zaslíbení těm, kdo to vykonají. Líbí se mi tam jedna věc, že kdo vykoná tuto pobožnost, tak nikdo z rodiny nebude zavržen, může se člověk na to spolehnout? Mám nevěřící manželku a dvě děti, tak se přirozeně bojím.

Umírání bývá stresující záležitost a ve stresu máme tendenci jednat podle naučených schémat

Vážený B.!
To je celá řada otázek, díky za ně. Fatimská zjevení patří mezi tzv. soukromá a jako taková zavazují pouze příjemce a také pouze příjemci je mohou autenticky vykládat. Je nepochybné, že upřímná modlitba dokáže mnohé změnit. Jen bychom si to neměli představovat příliš „pozemsky“. Učení církve se kategoricky nevyjadřuje k tomu, jestli někdo v pekle je, ale zcela v duchu učení Ježíše Krista upozorňuje, že možnost skončit v pekle je reálná. Pokud tam někdo na základě své volby skončil, je to definitivní a žádné modlitby s tím nic nesvedou. Co naše modlitby mohou, je pomáhat lidem, aby tuto tragickou chybu neudělali.

Smrt je naprosto rozhodující událost v životě člověka a máme řadu svědectví o lidech, kteří se na poslední chvíli obrátili. Logicky lze předpokládat, že právě sem se napře úsilí „jedné i druhé strany“. Moje zkušenost s doprovázením umírajících (nemusí být obecně platná) odkazuje na zápas s pochybnostmi: o smysluplnosti vlastního života, o odpuštění vlastních selhání, o pevnosti vlastní víry…

Umírání bývá stresující záležitost a ve stresu máme tendenci jednat podle naučených schémat. Chcete-li se cvičit v dobré smrti, můžete využít tento mechanismus a trénovat projevy upřímné lítosti a vroucí modlitby. Čím samozřejmější součástí naší existence to bude, tím větší nadějí máme, že to v rozhodující chvíli použijeme.

Církev nevylučuje ani netvrdí, že Jidáš je v pekle. V tradičním pojetí se Jidášova sebevražda vykládá spíše jako útěk, než jako projev lítosti. Složkou pokání je přece ochota nést s nadějí důsledky svého rozhodnutí.
Pavel píše, že býváme bezradní, ale ne zoufalí. Z kontextu lze snad dovodit, že rozdíl je v naději, této stavovské ctnosti křesťanů, kterou zoufalství zcela postrádá. Možná právě pokušení k zoufalství je jedním z démonových nástrojů.

V čistě přirozené rovině předpokládáme, že kdo s upřímnou zbožností naplní požadavky prvních sobot (prvních pátků) získá výše zmíněný návyk zbožné praxe, který sám o sobě napomůže k dosažení vytčeného cíle. Relevantní otázka není, zda je to jisté: Ujištění, že ano z mých úst stejně celkem nic neznamená. Ptejte se raději, co můžete ztratit, budete-li se pravidelně modlit, zpovídat a přijímat. A pokud jde o vaše blízké, myslím, že platí, co už bylo napsáno výše – můžete jim pomáhat, aby se rozhodli správně, ale tak zásadní rozhodnutí může udělat jen každý sám za sebe.

Kategorie otázky: Modlitba

Související texty k tématu:

Smrt a umírání:

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)
(3. 10. 2024) Co nám nabízí svědectví Františka z Assisi dnes? 

Svátek andělů strážných 2.10.

Svátek andělů strážných 2.10.
(1. 10. 2024) Pošlu před tebou anděla, aby nad tebou po cestě bděl. Naslouchej jeho hlasu. Můj anděl půjde před tebou, praví Bůh.…

Mezinárodní den seniorů 1.10.

Mezinárodní den seniorů 1.10.
(29. 9. 2024) Víte, pro mě stárnutí je přibližování se cíli. A ten cíl stojí za to. Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani do srdce…

Svatý Václav?

Svatý Václav?
(28. 9. 2024) Jaký vzor nabízíme mladým lidem dnes? Rytíře nebo švindlíře?

Mnichovská dohoda zavalila bezpočet lidí nepopsatelným utrpením

Mnichovská dohoda zavalila bezpočet lidí nepopsatelným utrpením
(28. 9. 2024) Násilí a bezpráví zasadilo těžké rány a zanechalo hořkost. Všeho toho velice lituji, naplňuje mě to smutkem a hluboce se…