Církev jako skanzen?

Dobrý den,
poslední dobou přemýšlím, na čem Bohu u člověka vlastně záleží. Nějakou dobu sleduji různé křesťanské kanály a většinou v diskuzi pod nimi se lidé hádají. Musím uznat, že jejich znalosti katechismu, církevního práva a dějin jsou na vysoké úrovni. Na druhou stranu vidím snahu interpretovat, jak to vlastně Bůh myslí a co je pro Boha možné a co ne, podepřené hromadou odkazů na katechismus, překlady Bible z řečtiny, latiny, které jsou mnohdy zajímavé, ale jako laik je nedokážu posoudit. Oponentům píší, že si víru vykládají svévolně a pravda je jenom ta, jak to vidí oni. Co by si přál Bůh? Dodržovat vše do puntíku přesně, nebo spíše záleží na tom, aby člověk hledal Boha a kráčel s Bohem celým svým bytím?

Narodil jsem se 33 let po 2. Vatikánském koncilu, takže moc nerozumím tomu, proč se tolik lidí upíná k Tridentskému koncilu, tridentskému slavení mše a latině. Zaslechl jsem i názor, že jediná plně prožitá mše je tridentská v latině. Já osobně bych ji asi moc neprožil, protože bych většině nerozuměl. Je skutečně tak důležitá forma liturgie?

Je mi někdy smutno, když vidím, jak jsou lidé proti synodě, světovým/ celostátním dnům mládeže, ekumenismu, nové kostely jsou podle nich ošklivé a nová liturgie je špatná. Lidé se hádají mezi sebou, kdo dojde spásy a probíhá jakási "soutěž," kdo koho nazve větším bezvěrcem nebo heretikem.

Vypadá to, že na konci věků si Bůh vezme jen tu svou vyvolenou škatulku a ostatní skončí ve věčném ohni... Někdy mám skoro až výčitky, že se modlím za svoji kamarádku a jejího bratra (oba jsou Židé:). Mnohdy ani papež František není ušetřen. Setkal jsem se i s názorem, že František není už papež ani katolík, protože se svým jednáním sám exkomunikoval:)

Rozumím, že přes některé věci takzvaně nejede vlak, ale nerad bych byl součástí církve jako nějakého skanzenu, kde se dělají věci postaru, protože jedině tak je tosprávně, a kdo nesouhlasí, tak ať si vezme své věci a zmizí. Někdy mi tento pohled připomíná představy Židů o mesiáši, který se ujme vlády a zpráská všechny odpůrce na hromadu.

Hezký den!
Úvahy, jako jsou ty Vaše, trápí mnoho katolíků. Napětí mezi tzv. „tradičně“ laděnými věřícími a těmi, kdo jsou vstřícnější k současnému papeži Františkovi a jeho vizi církve, nelze přehlédnout. Dokonce si myslím, že je to místy už otevřený konflikt.
Jeho jádro je ale nejspíš stejné, jako tomu bylo ve sporu Ježíše s jeho odpůrci ve své době. Mám na mysli jeho pře s farizeji a znalci Zákona. I oni ho s oblibou zkoušeli, jak dobře zná Písmo, snažili se ho usvědčit z rouhání, lpěli na detailech, obviňovali jeho učedníky z porušování Zákona, atd., atp.
Zdá se, že i když od té doby uplynulo mnoho času, lidská povaha se příliš nezměnila. A tak i v 21. století tu máme pořád stejné spory, které mnohdy vyvolávají lidé ne nepodobní tehdejším farizejům a učitelům Zákona.
Odpovědi na Vaše otázky dává už Ježíš, jak nám to dosvědčují evangelisté – Boha nezajímají dokonalé rituály, nechce rituální čistotu, pokud je naše srdce nečisté. Ježíš sice chce naši dokonalost, -  máme být dokonalí jako náš nebeský Otec, ale zjevně si pod onou dokonalostí nepředstavuje slepé dodržování (často lidmi vytvořených) předpisů.

Linka víry

Kategorie otázky: Církev, společenství křesťanů, Dějiny církve, výhrady k církvi