Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu. (J 3,21) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

Józef Augustyn

Smíření nebude trvalé, pokud by bylo dosaženo pod tlakem

Ochota darovat a přijmout

z knihy Křivda, odpuštění a smíření , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Často se stává, že si lidé toužící překonat v sobě pocit ublížení pletou pojem odpuštění se smířením. Jde tu však o dvě různé, byť úzce související, zkušenosti. Odpuštění smíření předchází; představuje také nutnou podmínku skutečné jednoty a smíru mezi lidmi. Smíření lze budovat jedině na vzájemné výměně odpuštění - dar odpuštění by tedy měl být spojen s jeho přijetím.

Odpuštění má charakter vnitřní zkušenosti, je to osobní rozhodnutí odpustit našim viníkům všechna jejích provinění a hříchy proti nám. Uskutečňuje se v hloubi srdce a na bližním je nezávislé. Osobní odpuštění viníku je možné i tehdy, nemůžeme-li se s ním zatím ještě zcela smířit. Můžeme mu však darovat své odpuštění i v situaci, kdy zatím nevnímá odpovědnost za zlo, které nám způsobil a ve vztahu k nám nadále vytrvává v postoji nevlídnosti, neochoty nebo nepřátelství. Odpuštění je možné vždycky, protože závisí výlučně na rozhodnutí srdce. U smíření je naopak nutný podíl obou zúčastněných stran konfliktu.

Smíření je podobně jako odpuštění procesem s vlastní dynamikou. Často vyžaduje delší čas, a proto je na obou stranách zapotřebí velké trpělivosti. Není dobré snažit se násilím a příliš ukvapeně směřovat ke smíření, pokud mezi oběma stranami stále přetrvává velká neochota a odpor. Odpuštění a s ním spojené milosrdenství se projevuje i v trpělivosti - ne vždy jsou naši viníci schopni se s námi smířit.

Smíření by nebylo trvalé, kdyby se jej člověk snažil dosáhnout pod tlakem nepokoje, netrpělivosti, chorobného pocitu viny, perfekcionismu, pocitu méněcennosti, strachu o sebe a dalších negativních emocí. Naprosté smíření vyžaduje vzájemně překonat výhrady, emocionální bloky, neochotu a nevlídnost. Má-li být pravdivé, musí vyrůstat z lidského srdce. Vzájemné odpuštění a smíření roste podobně jako zrnko vhozené do hlíny často velice pomalu. Je tedy třeba čekat a zároveň se pokoušet vycházet si vstříc. Smíření začíná v okamžiku, kdy si ve vzájemném vztahu s naším viníkem začínáme signalizovat, že jsme ochotni vyměnit si odpuštění - darovat je a přijmout, a to bez ohledu na velikost provinění na obou stranách.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Související texty k tématu:

Láska v rodině (a výchově):
- Příprava na rodičovství a výchovu s humorem :-) 
- Děti nejsou záplaty
- Děti odrážejí naši ne/lásku - R. Campbell
- Láska se musí přelévat Z rozhovoru s P. V. Kodetem
- Když dítě nepřichází J. Fenclová
- Další texty k tématu rodina zde, výchova zde

Odpuštění, smíření:

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Svátek práce 1. 5.

(30. 4. 2025) Jaký je hlubší smysl lidské práce?

Slova papeže Františka k poutníkům z Česka

Slova papeže Františka k poutníkům z Česka
(29. 4. 2025) Bůh jedná, i když my nevidíme okamžité výsledky. Křesťanské poslání nestojí na viditelných výsledcích, ale na věrnosti…

The Chosen Clubs – prostor pro evangelizaci

The Chosen Clubs – prostor pro evangelizaci
(29. 4. 2025) Zaujal vás seriál The Chosen? Hledáte způsob, jak lidem představit Ježíše srozumitelným a inspirativním…

Adoptujte si svého kardinála

(29. 4. 2025) Modlete se za kardinálské kolegium, které se připravuje na výběr nového papeže.

Další číslo časopisu pro dívky IN!

Další číslo časopisu pro dívky IN!
(29. 4. 2025) V květnu – měsíci, ve kterém všechno voní a kvete, je těžké nemít radost. :) Věříme, že vám ji přinese i nové…