Články
26. 11. 2009
20. 11. 2009, Jaro Křivohlavý
Byl pozdní večer, ale nebyl první máj.
Byl pozdní večer, ale nebyl první máj. Právě naopak – byl sychravý podzim. Slabě mžilo a byla zima. Šel jsem domů prázdnou ulicí a u jednoho domu jsem viděl starší paní. Stála opřena o zeď domu. Bylo jasné, že s ní není něco v pořádku. Pozdravil jsem ji a snažil jsem se jí zeptat, zda nepotřebuje pomoc. Po chvíli se ke mně otočila a já zjistil, že pláče. Vzlykala a z toho, co všelijak málo srozumitelně říkala, jsem usoudil, že ztratila klíče. Žije sama, nikoho nemá a domů se nemůže dostat. Další vyptávání nikam nevedlo. Stále jen plakala.18. 11. 2009
Nepoučili jsme se, aneb ohlédnutí na léta po roce 1989
Radikálním zločinem komunismu nebylo jen zabíjení. Zločinem komunismu bylo setření rozdílu mezi dobrem a zlem, ono zamlžení svědomí, které už neví, kdy nás má varovat. Ona nejistota, s níž se ke komukoli blížíme, protože jsme všichni učiněni stejnými, matnými a nevypočitatelnými. Zločinem komunismu je to, že uvádí lidi do pekla všeobecně nedůvěry. Společnost lidí dlouhodobě zbavená jakéhokoli kritéria, a tím i smyslu pro právní řád, je zcela otevřená nebezpečím, která se k ní valí z liberální společnosti.15. 11. 2009, Václav Vaško
Listopadové události roku 1989
Sedmnáctého listopadu odpoledne jsem cestou do práce neodolal a zašel na Albertov, kde se studenti chystali oslavit Mezinárodní den studentstva. Připomínka nacistického teroru se změnila v protest proti současné komunistické totalitě. To, co následovalo po krutém zákroku policie na Národní třídě, bylo velkolepější než všechny moje ruzyňské sny o agónii a konci komunismu u nás.13. 11. 2009, Benedikt XVI.
Pád mnoha ´mocných´
Minulé století vidělo padnout nemálo mocných, o nichž se zdálo, že dosáhli výšin takřka závratných. A najednou byla jejich moc pryč. Ti, kdo popírají Boha, a v důsledku toho postrádají úctu k člověku, mají – zdá se – snadný život a dosahují materiálního úspěchu. Stačí však nahlédnout pod povrch, a zjistíme, že tito lidé jsou nešťastní a nespokojení.6. 11. 2009, Jaro Křivohlavý
Žer nebo budeš sežrán
Když jsem byl v Anglii, zašel jsem se mimo jiné podívat do Cambridge do ústavu fyziky, kde byl před lety vedoucím Isaac Newton. Chtěl jsem vidět tu jabloň, na níž se on kdysi díval. Když viděl, jak z ní padá jablko, vyvodil z toho tři základní zákony gravitace. Ty platí pro celý vesmír. Newtonův vhled do světa přírody mne fascinoval a fascinuje dodnes – i když jsem tam tu jabloň již nenašel.4. 11. 2009, Lisa Engelhardt
Vztek a co s ním
Vztek je nepříjemná, silná a složitá emoce. Když zaplaví tvou bytost, nejraději bys ho asi co nejdříve někam zatlačil a zasunul. Nebo se možná pokoušíš ho ignorovat a zapomenout. Jindy třeba hledáš rychlou a snadnou úlevu, bez ohledu na to, že tvé pocity jsou zkreslené a nepřiměřené situaci a bez ohledu na nevinný terč tvého vzteku – jen když si můžeš ulehčit od hrozného pocitu ve svém nitru. Tímto způsobem však nezacházíš se svým vztekem efektivně, ale zvyšuješ jeho destruktivní potenciál.26. 10. 2009, Benedikt XVI.
Den smrti není koncem
Pro věřící není den smrti v žádném případě koncem všeho, ale je spíše přechodem k nesmrtelnému životu. Je dnem konečného narození - latinsky „dies natalis“. Kdyby se Ježíš nenarodil na zemi, nemohli by se lidé narodit pro nebe. Právě proto, že se Kristus narodil, můžeme také my „být znovu zrozeni“! Když dohasíná život, ať v pozdním věku či na začátku své pozemské existence nebo z neznámých důvodů v nejlepších letech, nesmíme v tom vidět jen zpečeťující biologický jev nebo uzavřený životní osud, ale znovuzrození a obnovené bytí...26. 10. 2009, Benedikt XVI., Aleš Opatrný
Jediná spolehlivá naděje je v Bohu
Je spíš reálným zjištěním, než projevem škarohlídství, že se naděje mnohým u nás ztrácí z horizontu života. Není to jen následek ekonomické krize, i když i ta mnoho lidí o nějaké naděje připravila. Spíš je to ztráta naděje v lepší budoucnost. Kriticky smýšlející člověk totiž vidí, že lepší svět sotva mohou vytvářet lidé, pro které je moc nebo zisk vždy větší hodnotou něž pravda a dobro.25. 10. 2009, Elias Vella
Štěstí, neštěstí, kdo ví ?!
Byl jednou jeden farmář, který žil v horách. Byl to chudý muž, podobně jako ostatní farmáři, kteří žili v jeho sousedství. Ale díky houževnatosti a pracovitosti se mu podařilo koupit si koně. Radoval se z toho. Farmáři z okolí mu ale záviděli, přesto přišli a blahopřáli mu. Říkali mu: „Přejeme ti, abys měl s tímto koněm hodně štěstí.“ Ale on odpověděl: „Štěstí, neštěstí, kdo ví, co z toho bude.“8. 10. 2009, Benedikt XVI., Aleš Opatrný
Evropa – náš domov
Zatímco se dnes může zdát, že identita Evropy stojí na dosahovaném stupni technického pokroku a na ekonomické síle, poukazuje papež na kulturní a duchovní kořeny Evropy jako na dynamickou skutečnost, která ovlivňovala minulost a ovlivňuje přítomnost a je podstatným prvkem identity Evropy i její sjednocující silou.6. 10. 2009
Nepředstavitelné záplavy
Indický Pannur, kde sídlí jezuitská misie, a okolní vesnice postihly nejhorší záplavy za posledních 40 let. Vesnice, ve kterých v loni krátce působila i čtrnáctičlenná výprava z Česka a Slovenska, leží na jihozápadě Indie, ve státě Karnataka. Nepřetržité deště trvají už několik dní a v samotném areálu misie vystoupila vodní hladina až pět metrů nad zem, čímž celý komplex prakticky zatopila.2. 10. 2009, Zuzana Dvořáková
Modlitba za domov
Netradiční způsob oslavy státního svátku 28. října zvolí Ekumenická rada církví. Již potřetí pořádá akci "Modlitba za domov 2009 - ekumenické shromáždění na Řípu a v jeho okolí". Zváni jsou křesťané z různých církví, ale i široká veřejnost!30. 9. 2009, Benedikt XVI., Aleš Opatrný
Křesťanská tradice není kapr a bramborový salát o Vánocích
V uvítacím proslovu Benedikt XVI. m.j. řekl: „Dnes, kdy byla obnovena náboženská svoboda, vyzývám všechny obyvatele této republiky, aby znovu objevili křesťanské tradice, které formovaly kulturu....Pravda evangelia je pro zdravou společnost nepostradatelná, protože otevírá naše srdce naději a umožňuje nám objevit nezcizitelnou důstojnost Božích dětí.“28. 9. 2009, Benedikt XVI.
Kříž - děsivé znamení?
V určitém ohledu má kříž v sobě něco děsivého, co bychom mu neměli odnímat. Byl to přece ten nejhroznější způsob popravy, který znala antika a který se v případě Římanů nesměl použít, protože by se tím jakoby poskvrnila římská čest. Přihlížet tomu, že nejčistší z lidí, ten, který byl více než člověkem, byl popraven tak hrozným způsobem, může zpočátku vyvolat strach z nás samých.26. 9. 2009, Benedikt XVI.
Je rozumné věřit v Boha?
Věříme v Boha. Je to naše zásadní rozhodnutí. Je však rozumné? Již od osvícenství se část vědy snaží dobrat takového vysvětlení světa, kterým by se Bůh stal nadbytečným. A byl by tak zbytečný i v našem životě. Ale pokaždé, když se zdálo, že se to již téměř podařilo, vždycky zřetelně vyšlo najevo, že to nemá cenu.25. 9. 2009, Lucie Haschkova
Hudební festival VOX 009
VOX 009 chce přinést průřez tím nejlepším z tvorby hudebních skupin reflektujících poselství evangelia. Volně navazuje na deset ročníků festivalu Vox Clamantis, který se v 90. letech stal známou, kvalitní a žánrově pestrou přehlídkou domácích i zahraničních účinkujících. Hudba prezentovaná na VOXu by měla být vyjádřením svobody uměleckého projevu bez hranic konfesí.25. 9. 2009, Benedikt XVI.
Bůh a evoluce se nevylučují, míní Benedikt XVI.
Ve Spojených státech se vede spor mezi takzvaným kreacionismem a evolucionismem. Obojí se klade jako vzájemně neslučitelné alternativy: kdo věří ve Stvořitele, neměl by myslet na evoluci, a kdo naopak hájí evoluci, měl by vylučovat Boha. Tento protiklad je nesmyslný.24. 9. 2009, Benedikt XVI.
Absolutizace toho, co není absolutní, se nazývá totalitarismus
V minulém století jsme zažili revoluce, jejichž společným programem bylo nečekat už nic od Boha, vzít osud světa zcela do vlastních rukou. Tak se lidská a dílčí hlediska stala absolutním měřítkem lidského směřování.24. 9. 2009, Benedikt XVI.
Nikdy jsem si nenamlouval, že bych mohl nějak přehodit kormidlo dějin (Benedikt XVI.)
Nikdy jsem si nenamlouval, že bych mohl nějak přehodit kormidlo dějin. Už z toho, že sám náš Pán nejdříve skončil na kříži, je zřejmé, že Boží cesty nevedou urychleně k měřitelným úspěchům.
Sekce: Články
