Články
23. 9. 2009, Benedikt XVI.
Když chybí Bůh, mizí také naděje
Když chybí Bůh, mizí také naděje. Vše „řídne“ a ztrácí kompaktnost. Je to, jako by se ztrácela ta nejhlubší dimenze, jako by se vše zploštilo a bylo okradeno o svůj symbolický význam, který přesahuje čistě materiální stránku.21. 9. 2009, Benedikt XVI.
Věda člověka nezachrání (Benedikt XVI.)
Věda člověka nespasí. Člověk je vykoupen láskou. To platí už i v čistě světské oblasti. Když někdo ve svém životě zakusí velkou lásku, jako by v tom okamžiku zažil „vykoupení“, jež dává smysl celému jeho životu. Nicméně si velmi brzy všimne, že láska jemu věnovaná jeho životní problém sama o sobě neřeší; je napadnutelná a zranitelná.20. 9. 2009, Benedikt XVI.
Joseph Ratzinger o Václavu Havlovi
Společnost má mnohdy dojem, že církev pouze reaguje, inklinuje k setrvačnosti, přísně odkazuje na Boží přikázání a spoléhá na to, že Bůh svou církev nenechá zahynout. Kolem dokola můžeme pozorovat dynamické změny, ovšem zdá se, že církev není schopna změnit svou logiku.20. 9. 2009, Benedikt XVI.
Základní rys křesťanské víry: její osobní charakter
Křesťanská víra je něco víc než rozhodnutí pro duchovní základ světa, její ústřední formule nezní „Věřím v něco“, nýbrž „Věřím v tebe“. Víra je setkávání s člověkem Ježíšem a my v tomto setkávání poznáváme smysl světa jako osobu.18. 9. 2009, Benedikt XVI.
Nikdo nemůže položit druhému Boha na stůl, říká Benedikt XVI.
Nikdo nemůže položit druhému Boha a jeho království na stůl, ani věřící sám sobě ne. Kdyby se tím však nevíra hodlala sebevíce ospravedlňovat, přesto v ní vždy zůstane ono zneklidňující „snad je to přece jen pravda“. Toto „snad“ je neodvratné naléhání, jemuž se nevěřící nemůže vyhnout.16. 9. 2009, Klára Spáčilová
Film ve znamení ryby 2009
Totalita v nás – téma VIII. ročníku mezinárodního filmového festivalu. Ve dnech, kdy si připomínáme dvacet let od politických změn v naší zemi, přichází festival duchovního filmu s otázkou, nakolik se dovedeme odpoutat od jakékoliv totality a osvobodit své myšlení od různých organizovaných tlaků kolem nás.14. 9. 2009, Marek Drápal
Do kostela na kole
"Pojeďte 20. září do kostela na kole!" Tak zní motto akce pořádané komisí pro otázky životního prostředí při SR ČCE a ekologickou sekcí ČKA při příležitosti slavení Dnů vděčnosti za stvoření v průběhu září a října, Dne bez aut a Ekumenické neděle.11. 9. 2009, Hana Pinknerová
Dokonalost shůry
„To byla ale nádhera,“ vydechla jsem ještě celá uchvácená. Byly jsme s kamarádkou na koncertě a dosud jsme se nemohly vzpamatovat z tak silného zážitku. „Měla jsem dojem, že jsem zažila kousek nebe,“ pokusila jsem se zformovat své pocity do slov, „chce se mi plakat a smát se a lítat a udělat něco skvělého, dobrého. Jako bych byla tím, co jsem slyšela, uvnitř nějak lepší.“7. 9. 2009, Jan Jankovič
Celostátní setkání animátorů seniorů
Biskupství královéhradecké – Diecézní centrum pro seniory pořádá letos již čtvrtý ročník Celostátního setkání animátorů seniorů, které se zaměřuje především na formační podporu animátorů seniorů (lidí pracujících se seniory) a těch, kteří se chtějí aktivně zapojovat zvláště při pastorační práci se seniory.5. 9. 2009, Anselm Grün
Při pohledu na množství práce nás už dopředu opouštějí síly...
Mnohdy nás ochromuje už jen představa nějaké obtížné práce. Neumíme odhadnout potřebnou dobu k jejímu splnění a kolik jí vlastně je. Při pohledu na takové množství nás už dopředu opouštějí síly, nevíme jak začít a nejraději bychom ode všeho utekli.3. 9. 2009, Klára Spáčilová
Film ve znamení ryby
Festival staví na křesťanské kulturní tradici Evropy a bude se konat v Olomouci od 30.9. do 4.10. 2009. Volba programu a výběr festivalových hostů je široce ekumenicky otevřená.1. 9. 2009, IMA
Nejen povznášející pocity
Část dovolené jsem letos opět strávil se svou rodinou v Krkonoších. Ti z Vás, milí čtenáři, kteří rádi brouzdáte po horách a zdoláváte jejich hřebeny, výšiny, nížiny a zákoutí, jistě znáte onen pocit, když se maličký člověk ocitne v lůně horské přírody.29. 8. 2009, Hana Pinknerová
Levný dárek
„Podívejte, holky, co jsem dostala,“ chlubila se nám Dádinka. Povytáhla si rukáv halenky, abychom lépe viděly a mohly obdivovat. Její zápěstí zdobil krásný zlatý náramek. „To mi daroval Bob,“ podotkla. To ale ani nemusela říkat, protože o svém věčně nepřítomném manželovi a jeho drahých dárcích jsme věděly. Nahrazoval jimi svou neustálou nepřítomnost a vyjadřoval tak manželce svou lásku. Náramek byl opravdu nádherný.26. 8. 2009
I člověk upoutaný na lůžko může druhému něco nabídnout
S opuštěností, kterou pokládala za větší nouzi než bídu hmotnou, se Matka Tereza paradoxně setkávala častěji na bohatém Západě než v Kalkatě. Příčiny jsou známé- nízká porodnost, atomizace rodiny, anonymita velkoměst a celá řada dalších, které jednotlivec moc ovlivnit nemůže.23. 8. 2009, Anselm Grün
Být u sebe ´doma´, aby mě Bůh mohl zastihnout
Abych se mohl setkat s Bohem, musím se předně setkat nejdříve sám se sebou. Předně musím být nejdříve sám u sebe. A to běžně nejsem. Neboť když se pozoruji, objevím, že se mé myšlenky potulují sem tam, že jsem se svými myšlenkami všude možně, ale ne u sebe.21. 8. 2009, Anselm Grün
Nepotlačovat negativní myšlenky
Smířit se sám se sebou znamená smířit se s ranami minulosti. Kdo se tomuto smíření vyhýbá, je odsouzen, aby předával jiným zranění, která sám utrpěl, nebo aby stále znovu zraňoval sám sebe. K tomuto usmíření je někdy třeba dlouhé doby.14. 8. 2009
Jak probíhají přípravy na papežskou návštěvu ve Staré Boleslavi
Ačkoli na samotné Proboštské louce nedaleko historického centra Staré Boleslavi toho zatím moc k vidění není (louka se zatím jen pravidelně seče), přípravy běží na plné obrátky. Zástupci skupin, které mši ve Staré Boleslavi připravují, se pravidelně scházejí, protože věcí, které je třeba zajistit, je opravdu mnoho. Zabezpečuje se doprava, aby se lidé na místo dostali bez jakýchkoliv problémů, dolaďují se plány na stavbu oltáře, redigují se liturgické texty, organizují se doprovodné akce, které každoročně obohacují Národní svatováclavskou pouť, jejíž součástí letos bude mše s papežem Benediktem…11. 8. 2009, Hana Pinknerová
Nemůžu je kárat, když mi dávají dary
„Maminko, maminko, koukej, co ti neseme!“ vykřikovaly děti a hrnuly se do předsíně. Vracely se z dlouhé procházky, na kterou se s tátou vypravily hned po ránu. Ale sotva jsem pohlédla k zemi, zamrazilo mne. Jejich botičky byly plné bláta, kamínků a písku. Jak kolem mne tancovaly se svými dary, všechno to rozšlapávaly na právě vyluxovaném koberci.9. 8. 2009, Anselm Grün