Články
23. 1. 2013
Zasloužíme si takové politiky, jaké jsme ochotni snášet…
"Nic není více nedůstojné kulturního národa, než si bez odporu nechat vládnout klikou nezodpovědných vládců ovládaných temnými pudy… Nezapomínejte, že každý národ si zaslouží takové politiky, jaké je ochoten snášet…" (skupina Bílá růže - Weisse Rose)21. 1. 2013, Václav Dvořák (Foto: IMa)
V rukou komunistů 21.1.1953. A doslova pod ledovou sprchou…
Jeden estébák mi povídá: „Jste zatčen, nedělejte žádné hlouposti.“ Když se za mnou zavřely vrata věznice, tak hned povel: „Svlíct a tady pod sprchu!“ Voda byla ledová, bylo 21. ledna. / Text o tom, jak formalismus „reálného socialismu“ vypěstoval ve společnosti mravní cynismus.20. 1. 2013, (Foto: IMa)
Za komunismu došlo k barbarizaci naší společnosti, věřím ale v hrstky mladých lidí
Radovan Lukavský: Pod fašistickou a komunistickou nadvládou došlo k určité barbarizaci společnosti, ke ztrátě hodnot, k podpoře účelovosti jednání. Věřím ale v hrstky i mladých lidí, kteří sledují ty nejušlechtilejší cíle a jsou zárukou naděje do budoucnosti.17. 1. 2013, Vojtěch Kodet (Foto: IMa)
Koho volit? Novým prezidentem NEBUDE Matka Tereza...
Máme za sebou první kolo prezidentských voleb. Jestli se před ním v určitých kruzích vedly vášnivé debaty o tom, koho volit, tak po něm možná ještě více.15. 1. 2013, Kevin Leman
Z vašeho chlapce vyroste muž - a na vás záleží, jaký bude!
Matka, která svého chlapečka příliš chrání, může vyvolat katastrofu. Některé matky svým synům nedovolí sportovat, protože se bojí, že by se mohli zranit. Nenechají je lézt na stromy, protože by mohli spadnout. Nepustí je na výlet, protože by se mohli ztratit. Zkrátka nenechají je dělat věci, které chlapci mají ze všeho nejraději.4. 1. 2013, IMA, MB (Foto: IMA)
Vyfoť Betlém! Soutěž prodloužena
Možná jste letos zažili u jesliček něco mimořádného... a možná jste přitom měli foťák v ruce! Po loňské soutěži "Vyfoť Mikuláše" vyhlašuje portál www.vira.cz novou soutěž o nápaditou fotografii betléma případně spojenou s nějakým zajímavým příběhem. Hlavním záměrem není soutěž, ale příležitost podělit se o příběh Vánoc z Vašeho úhlu pohledu.31. 12. 2012, Kateřina Lachmanová
Občas nás zarazí, jak ten čas běží
Občas nás zarazí, jak ten čas běží: v trávě se ještě válejí ohořelé rachejtle, a už zase slavíme Silvestra; lidé, které člověk znal v kočárku, už vozí svoje děti; stojíme nad hrobem člověka, u kterého jsme nečekali, že nás předejde…27. 12. 2012, Tim Guénard (Foto: Lucie Černá)
Děti z děcáku, aneb život bez rodiny. Autobiografické vzpomínky.
Mířím do bran určených pro opuštěné děti, které nikomu nepatří. Veden sociální pracovnicí vstupuji do jednoho křídla dětského domova. Dívá se na mě přísně a dává mi číslo složené z mého data narození a čísla okresu, kde jsem se narodil.21. 12. 2012, (Foto: IMa)
Vánoce přinášejí i frustraci. Co s tím?
Vánoce jsou v povědomí lidí spojené s klidem, pohodou, mírem a rodinným krbem. Vytvořit takovéto Vánoce ale někdy stojí mnoho energie a za určitých okolností se to nemusí zdařit vůbec. Pro někoho se výše zmíněné „vlastnosti“, či nároky Vánoc mohou stát zdrojem frustrace, zoufalství a smutku. Co na to psycholog?18. 12. 2012, (Foto: IMA)
Přetvářet se nelze donekonečna...
„Chtěla jsem před ním vypadat co nejlépe. Vždycky jsem se před schůzkou pečlivě nalíčila, co nejlépe oblékla, abych udělala dojem. Moc jsem se bála, aby mě neopustil,“ popisuje na internetovém diskusním fóru Jana a ptá se na radu. „Moc jsem se snažila, abych před ním byla dokonalá. Tak proč mě opustil?“11. 12. 2012, Eduard Martin
Seděl jsem za kulometem a rozmýšlel, zda střílet. Byl Štědrý večer.
Díval jsem se na vojáky, jak běží s puškami, na kterých mají nasazené bajonety… pádí proti mému úseku fronty. A já sedím za kulometem… Ale střílet na někoho … o Vánocích? Mohou mě ale zabít... (Z vyprávění pamětníka 1. světové války.)30. 11. 2012, (Foto: IMa)
Kdo nemá cíl, ten se asi sotva vydá na cestu
Co očekáváme, že se stane v posledních adventních dnech před svátky? Tato otázka je na místě. Bez ní se nám nepodaří dobře prožít letošní čas adventní, protože kdo nemá cíl a kdo se do cíle netěší, ten se asi sotva vydá na cestu.28. 11. 2012, Wanda Póltawská
Přežila jako pokusný králík v koncentráku Ravensbrück. Přesto zůstala člověkem.
Strhující svědectví mladé dívky, která přežila jako „pokusný králík“ v koncentračním táboře Ravensbrück. Výpověď Wandy Półtawské je na jednu stranu skličující, na druhou však velmi nadějná a dokládající, že i uprostřed pekla si lze zachovat lidskou důstojnost.22. 11. 2012, Hana Pinknerová (Foto: ima)
Číst Bibli na mateřské? A kdy asi?!
Stěžovala si jedna mladá maminka, že ji to doma nějak nebaví. Že své děti sice velmi miluje, ale otravuje ji, že jí pořád visí na šosu, že ji napadají nápady pro děti už věkem starší, a tahle mrňata vlastně nedokáže kloudně zabavit.20. 11. 2012, Kevin Leman (Foto: IMA)
Rodina potřebuje trávit čas spolu
Chcete-li vytvořit rodinu, musíte spolu trávit čas, musíte společně jíst, hrát hry a hovořit spolu.16. 11. 2012, Miloslav Vlk (Foto: IMA)
Listopadová revoluce 1989 a Anežka Česká
Před více než dvaceti lety dosáhla velká postava našich duchovních dějin, Anežka Česká, koruny svatosti a o pět dní poté, 17. listopadu 1989 zahájil policejní zásah proti studentské demonstraci na Národní třídě události „sametové revoluce“.12. 11. 2012, Tim Guénard (Foto: IMa)
Zpověď týraného dítěte
Jednoho dne přichází na návštěvu rodinný přítel. Otec je už velmi opilý. Když mi chce dát nářez jako každý den, onen muž zasáhne. Otec ho v záchvatu vzteku bodne nožem...Nazítří u nás zvoní nějaká paní. Chce mě vidět, ale moje nevlastní matka to odmítne.9. 11. 2012, (Foto: www.vecerduvery.cz)
Důvěra nám otevírá nové horizonty (rozhovor s bratrem Wojtkem z komunity Taizé)
Česká republika je stejně jako mnoho dalších zemí poznamenaná svou historií. Možná to je i důvod, proč je zde vyjadřování víry diskrétnější než jinde. Ale je neuvěřitelné, že víra byla dál předávána i v těchto těžkých časech. Pro dnešní mladé lidi není víra pouhou tradicí či rituálem, ale je to vědomá, vážně činěná životní volba. Taková víra je mnohem zralejší, pevná, je integrální součástí života.7. 11. 2012, Tim Guénard (Foto: IMa)
Nikdy jsem nepochopil, proč mě matka opustila
Nepolíbí mě, nerozloučí se. Nic, ani slovo. Žena se vzdaluje. Má bílé kozačky. Mám tři roky a moje matka mě právě přivázala ke sloupu elektrického vedení u nějaké polní cesty, která nikam nevede. Dojde k autu, zaparkovanému na kraji silnice. Vzdaluje se. Mizí... Vidím jen mlhu.
Sekce: Články
