Občas nás zarazí, jak ten čas běží: v trávě se ještě válejí ohořelé rachejtle, a už zase slavíme Silvestra; lidé, které člověk znal v kočárku, už vozí svoje děti; stojíme nad hrobem člověka, u kterého jsme nečekali, že nás předejde…
Možná nás napadne myšlenka: "Kolik mám vlastně ještě času já?" "A na co vlastně?" Kdosi pravil, že když Bůh stvořil čas, udělal ho dost. Dal nám dost času na to, co je podstatné - "... abychom se naučili milovat, a tak se připravili na setkání s Věčnou láskou".
I když nás ovlivňují i omezují okolnosti našeho života, vždy zůstává jistota, že každý z nás je stvořen z lásky a pro lásku a že tento Boží plán se mnou nemůže nikdo a nic zvenčí zničit.
Život je trocha času, který nám byl dán,
abychom se naučili milovat,
a tak se připravili na setkání
s Věčnou láskou. (Abbe Pierre)
Já jsem s vámi po všechny dny, praví Ježíš... (Mt 28,20)
Zpracováno podle knížky "O milosrdenství s Kateřinou Lachmanovou",
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Několik kapitol z této knihy naleznete zde
