Zmatky a nejistoty nás nemusí ovládnout

Apoštolové, Ježíšova matka Marie, ženy, které doprovázely Ježíše na jeho cestách, další příbuzní. Výčet těchto lidí tvoří celou tehdejší nově vzniklou církev. Tato skupina lidí byla společenstvím, které spojovala jistota, že jejich osud je zcela v rukou Božích.

Ježíš sice z jejich středu odešel, ale oni nezoufají.  Vědí, že se vrátí a očekávají jeho opětovný příchod. Jsou plni naděje, čeká je zcela nový život.

Bylo by krásné být tam s nimi. Zakoušet tu absolutní jistotu a víru. V současném světě tyto dvě hodnoty občas postrádáme. Tolik věcí nás znejišťuje. Máme strach o budoucnost naši i našich dětí, cítíme se být ohroženi civilizačními nemocemi, podléháme trendům v boji o moc a bohatství.

Ježíš odešel už tak dávno. Jak pevná je naše víra v jeho opětovný příchod a v to, že osud náš i naší planety je v Jeho rukou? Pochybujeme, bojíme se?

Lidé, kteří zažili Ježíšův odchod z tohoto světa, se nebáli. Ani my se nemusíme bát. Jsme stále stejným společenstvím. Povznesme se nad zmatky tohoto světa. Ježíš se při svém odchodu modlil: „Neprosím za svět, ale za ty, které jsi mi dal, vždyť jsou tvoji.“ Jsme stále pod jeho ochranou.

Najdeme-li v sobě dostatek víry, můžeme bez zaváhání dál bezpečně pokračovat po naší cestě. Nebojme se, věřme.