Vybírá si Bůh do svého týmu jen některé?

Nenapadá vás, že je to nějak nespravedlivé?
Vždyť křesťanství hlásá, že jen v Ježíši je spása
a že největší štěstí je ho objevit, přilnout k němu vírou,
a projít s ním smrtí do života.
Jak by to bylo s těmi, kterým to "není dáno"?
Opravdu si Bůh vybírá do svého "týmu" jen některé
a to podle kritérií, které nám nejsou známa?

Když čteme v evangeliu:
"Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna,
aby žádný, kdo v něho věří,
nezahynul, ale měl život věčný", vypadá to už jinak.
A přidáme-li další Ježíšova slova,
že totiž "nepřišel povolat spravedlivé, ale hříšníky",
je to celé jiné.

"Přijít k Ježíši" tak není výsledkem nějakých zvláštních schopností,
které má jen někdo (jako je třeba absolutní hudební sluch),
není to ani výsledkem nějaké obzvláštní statečné výkonnosti,
(asi jako zdolání několika osmitisícových vrcholů),
ale je to především Boží "síla",
která člověka a tedy i hříšníka přitahuje
a která je schopna ho přijmout.

U konkrétního člověka se nám však objevuje otázka:
"Kdy to bude"?
Na ni mnohdy nemáme odpověď.
Víme, že "do smrti je čas".
Nevíme ovšem, kdy smrt přijde.
A proto je dobré neváhat a Boží "přitažlivé síle",
tedy síle jeho lásky, se vydat vstříc hned,
ne "až někdy".

-redakčně upraveno-