11. 4. 2015, Pavel Semela (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Naše skepse může způsobit, že nám bude podezřelá radost druhých …

Tomáš nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ Za týden... Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a Bůh můj!“ (Jan 20,24-28)

Tomášův skepticismus způsobí,
že není schopen uvěřit svědectví svých blízkých.
Ostatní učedníci jsou plni radosti ze setkání s Ježíšem
a chtějí se o ni s Tomášem podělit.
On se uzavírá ve svém zklamání, nepřijímá to, co s ním sdílejí.

I v našem životě může skepse způsobit,
že nám radost druhých bude podezřelá,
naivní, případně ne pro nás.
Místo abychom se zaradovali z radosti druhých a spolu s nimi,
začneme si klást podmínky,
za jakých bychom byli ochotni o něčem takovém začít uvažovat.
Nedochází nám, že ochuzujeme sami sebe.

Ježíš naštěstí vychází vstříc i Tomášovi,
přichází kvůli němu,
reaguje dokonce na jeho požadavky.

I nás touží vyvést ze všeho,
v čem jsme uzavřeni,
co nám brání zaradovat se.

Radost a pokoj,
které přináší vzkříšený Ježíš,
jsou pro každého – i pro mě.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: Pavel Semela