11. 4. 2015, Pavel Semela (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Naše skepse může způsobit, že nám bude podezřelá radost druhých …

Tomáš nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ Za týden... Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a Bůh můj!“ (Jan 20,24-28)

Tomášův skepticismus způsobí,
že není schopen uvěřit svědectví svých blízkých.
Ostatní učedníci jsou plni radosti ze setkání s Ježíšem
a chtějí se o ni s Tomášem podělit.
On se uzavírá ve svém zklamání, nepřijímá to, co s ním sdílejí.

I v našem životě může skepse způsobit,
že nám radost druhých bude podezřelá,
naivní, případně ne pro nás.
Místo abychom se zaradovali z radosti druhých a spolu s nimi,
začneme si klást podmínky,
za jakých bychom byli ochotni o něčem takovém začít uvažovat.
Nedochází nám, že ochuzujeme sami sebe.

Ježíš naštěstí vychází vstříc i Tomášovi,
přichází kvůli němu,
reaguje dokonce na jeho požadavky.

I nás touží vyvést ze všeho,
v čem jsme uzavřeni,
co nám brání zaradovat se.

Radost a pokoj,
které přináší vzkříšený Ježíš,
jsou pro každého – i pro mě.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: Pavel Semela

Související texty k tématu:

Radost:

Nemáme-li žádný důvod k radosti... Nenalézáme-li momentálně ve svém životě žádný důvod k radosti, zůstává nám možnost radovat se z radosti Boží a štěstí, přítomného neustále v hloubi naší duše.
Radost Naše radosti v životě jsou vždy smíšeny s kapkou hořkosti a bolesti. Poznávám ale, že to velice pomáhá.
Radost je přirozený stav života Radost je přirozený stav věcí. To jen my jsme si navykli být naštvaní, dotčení, podráždění a nervózní. Důvodů, proč mít radost a být šťastný, je ale nekonečně mnoho…
Šťastný může být jen ten, kdo dokáže být vděčný Někteří lidé musí neustále dávat najevo nespokojenost, neustále protestovat a reptat, srovnávat se a závidět druhým.
Bůh tě chce vést k radosti Když k nám začnou promlouvat naše temnoty, mohou v nás vyvolat až závrať. Takřka z ničeho ale může vykvést pouštní květ, netušená radost.
Co je pokladem věřícího člověka? Poklad věřícího člověka je radost. Radost z jistoty, že je milován a že se tak může učit milovat.
Děkování nás uzdravuje a naplňuje radostí Umět poděkovat je lékem na naši nevšímavost k drobným darům života a přehnanou citlivost na sebemenší nedostatek. Vděčnost nás naplňuje radostí.
Já - a radostná?! Radost se obvykle chápe jako štěstí, veselost, dobrá nálada. Ale…
Musí existovat radost, která nezávisí na vnějších okolnostech… Jak se já můžu radovat..?!
Měl jsem spoustu peněz, ale stále mi něco scházelo Po ukončení studia jsem si myslel, že až budu mít dostatek peněz a zaplním si skříň elegantními obleky, budu šťastný. Ale nebyl jsem.
Nekaz si radost tím, že budeš někomu závidět to, co ty sám nemáš...