Napojení na Krista nás občerstvuje a uschopňuje

Občas nás může napadnout otázka, co Ježíš myslí tím „ovocem“, které máme přinášet.  Je to pomoc druhým? Je to naše milosrdenství vůči chybám ostatních? Je to odpuštění? Jistě toto všechno, a nepochybně i mnoho dalšího. Ale to nejdůležitější ovoce, od kterého se naše jednání odvíjí, je naše láska vůči druhým.

Cesta k lásce bývá někdy trnitá a dlouhá. Říkají to i odborníci, kteří se věnují lidem v těžkostech, drogově závislým, opuštěným seniorům, lidem, kteří nevyrůstali v láskyplných rodinách, zneužívaným, odsouzeným ve vězení…

Ježíš sám žil v první řadě žil z toho, že je milovaný Bohem Otcem. A vše další pak vycházelo z tohoto základu. Proto byl schopen nasadit se až do krajnosti za své přátele. On sám sebe přirovnává ke kmeni a nás k jeho větvičkám. Pokud se necháme napojit na tento kmen, budeme občerstvováni mízou Boží lásky a budeme uschopňováni k plodnému smysluplnému životu.

Svatý Augustin říká: „Buď jsi na kmeni, nebo v ohni.“ Je to výrok radikální, nicméně je důležité si uvědomovat, že vztah s Ježíšem je pro nás rozhodující a je důležité o něj pečovat.

Láska není vidět, je třeba jí věřit.
Nejdůležitější ale pro nás je
uvěřit v Boží milování a přátelství.
Protože v jakého Boha věříme,
takovýma očima pak vnímáme sebe,
druhé lidi a i jejich nouze i potřeby.
Teprve potom může být naše jednání vůči druhým
pravdivé a naplněné láskou.

-redakčně upraveno-