8. 11. 2014, Pavel Semela (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv
Každá situace našeho života je vhodná ... k setkání s Bohem
Ježíš v chrámě zastihl prodavače býčků, ovcí a holubů i směnárníky, jak tam sedí.
Tu si udělal z provazů důtky a vyhnal všechny z chrámu
i s ovcemi a býčky, směnárníkům rozházel peníze a stoly jim zpřevracel
a prodavačům holubů řekl:
„Jděte s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!“ (Jan 2,14-16)
„Nevíte, že jste Božím chrámem
a že ve vás bydlí Boží Duch?
Kdo by ničil Boží chrám, toho zničí Bůh.
Neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy!“ (1Kor 3,16-17)
Mnoho lidí říká, že nepotřebuje chodit do kostela, protože Boží přítomnost mnohem víc cítí v přírodě. Mnoho jiných naopak vyhledává chrámy jako místa ztišení, zastavení se uprostřed shonu kolem, jako vhodné prostředí pro popovídání si s Bohem.
Oba dva postoje mohou paradoxně a často nevědomky vycházet z jedné skutečnosti – že totiž chrámem Božím je naše nitro. Bůh v nás přebývá a my se s ním můžeme setkávat ve svém srdci. A každému z nás se to lépe daří v jiném prostředí – buď v kostele, nebo v přírodě, anebo v soukromí svého pokojíku… Bůh je ale s námi všude, protože do nás vložil svého Ducha. Každé místo, okamžik, situace našeho života je vhodná k setkání s ním, ne vždy si to ale uvědomujeme.
Ježíšovo prorocké gesto v jeruzalémském chrámě odkazuje na naše nitro, které má být chrámem Božím. Co jsme ale do něj pustili či přímo nanosili? Co jsme z něj udělali? Nepotřebuji také, aby z něj Ježíš vyhnal všechno, čím jsem svoje srdce zaneřádil?
Božím chrámem jsme také dohromady, jakožto společenství. Křesťanské kostely nejsou zvláštním místem, kde přebývá Bůh, ale místem ke shromáždění křesťanů, kde je možné zakusit, že Ježíš je uprostřed nás právě tam, kde jsme se v jeho jménu sešli. Učíme se vnímat Boží přítomnost i v našich vztazích? Čím jsme je zatížili? Ježíš chce očistit i tento chrám...
Redakčně upraveno
Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu
Autor: Pavel Semela
Související texty k tématu:
Nitro, sdrce člověka
- Nehledejme Boha někde mimo sebe Bůh není nikdy daleko, a není třeba nějakých zvláštních triků, abychom ho našli. Nehledejme ho mimo sebe, někde na nebi. Nalezneme ho hluboko v sobě. Stačí vstoupit…
- V nitru každého člověka přebývá Bůh Při pohledu do svého vlastního nitra lze nalézt něco, co by šlo vyjádřit slovy: „spočinutí v Bohu“. V nitru svého srdce lze najít Ježíše, který nám vychází vstříc se svým pokojem a odpuštěním. On sám nám nabízí a přináší pokoj, „který svět dát nemůže“.
- Úkryt na zlé časy Protože Bůh je Bohem pokoje, zbudoval v nitru každého z nás vnitřní přístav. Je to úkryt, který nám umožní přežít, když jsou časy zlé. Je to místo, kde můžeme zahlédnout paprsek přízně a milosti.
- Můj rušný život narušily těžkosti a krize Do mého života vstoupily těžkosti a krize, které narušily můj rušný život a téměř násilím mě donutily, abych hledal Boha tam, kde ho lze nalézt.
- Další texty k tématu nitro a srdce člověka
Bůh s námi - Immanuel
- Bože, proč jsi mne nechal samotnou?!
- Bůh říká i tobě: ´Jsem s tebou, nezapomněl jsem na tebe!´
- I v našich životních turbulencích je Bůh s námi
- Kristus je vždy tam, kde se právě nacházíme…
- V běhu na dlouhou trať nejsme sami
- Bůh není ´někde v nebi´
- Svou budoucnost neznáme. Známe ale Toho, kdo ji zná...
Čas:
- O době, ve které žijeme, rozhodnout nemůžeme, ale... Frodo: Přál bych si, aby se to nikdy nestalo. Gandalf: To by si přáli všichni, kdo zažili tyto události. Ale jediné, co musíš rozhodnout, je, co uděláš s časem, který ti byl dán." (z románu Pán…
- Svou budoucnost neznáme. Známe ale Toho, kdo ji zná... Školní rok, který právě začíná, přináší velké pohyby ve společnosti a nutnost organizace času a osobního plánování. Mění se jízdní řády dopravních spojení, mění se organizace času v rodinách, mění se…
- Život je trocha času, který nám byl dán, abychom se naučili milovat... Občas nás zarazí, jak ten čas běží: v trávě se ještě válejí ohořelé rachejtle, a už zase slavíme dalšího Silvestra; lidé, které člověk znal v kočárku, už vozí svoje děti; stojíme nad hrobem…
- Jsme neustále překvapováni časem a říkáme: "Jak ten čas letí!" Proč jsme tak časem zaskočeni? Ledaže v nás existuje něco, co není dočasné… Touha po věčnosti je zabudována v každém z nás.
- Putovat s Bohem (třebas i pouští) je víc, než mít hned vše, co bychom chtěli Ježíš člověku ukazuje, že "být" je víc než "mít". Být Božím dítětem je víc než "mít". Být s Bohem, který nás miluje, je víc, než mít majetek, vliv, zážitky... Třebas…
- Další texty k tématu: čas, budoucnost, minulost...
