14. 3. 2026, Pavel Semela | Sekce: Aktuální téma | Archiv
Co když se mýlíme?
Ježíš prohlásil: „Přišel jsem na tento svět soudit: aby ti, kdo nevidí, viděli, a kdo vidí, oslepli.“
Slyšeli to někteří farizeové, kteří byli u něho, a řekli mu: „Jsme snad i my slepí?“ Ježíš jim odpověděl: „Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích. Vy však říkáte: ´ Vidíme.´ Proto váš hřích trvá.“ (Jan 9, 39 – 41)
Stalo se vám někdy, že jste si byli něčím úplně jistí – a později jste zjistili, že jste se mýlili?
Možná šlo o názor na člověka, o situaci, kterou jste špatně pochopili, nebo o rozhodnutí,
které se nakonec ukázalo jinak. Někdy totiž nejsme slepí proto, že bychom neměli informace.
Spíš proto, že jsme si příliš jistí, že už všechno vidíme správně.
Farizeové jsou lidé vzdělaní a nábožensky jistí. Znají Písmo, znají pravidla, mají jasno v tom,
jak by měl Bůh jednat. A právě to se stává jejich problémem. Protože mají předem
rozhodnuto, nedokážou přijmout, že Bůh může jednat jinak, než čekali.
Ježíš tím ukazuje zvláštní paradox: největší duchovní slepota často nevzniká z neznalosti,
ale z přílišné jistoty.
Když si myslíme, že už všechno víme.
Když máme lidi zařazené do škatulek.
Když jsme přesvědčeni, že máme pravdu a není potřeba nic nového slyšet.
Pak se může stát, že stojíme uprostřed Božího jednání – a přesto ho nepoznáme.
Možná proto Ježíš říká tak tvrdou větu: „Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích.“ Jinými
slovy: kdybyste věděli, že nevidíte, byli byste otevření proměně. Problém je, že si myslíte, že
vidíte dokonale.
Víra není jen o tom mít správné odpovědi. Je také o ochotě nechat si otevřít oči znovu a
znovu.
Někdy skrze člověka, kterého jsme podcenili.
Někdy skrze situaci, kterou jsme nečekali.
A někdy i skrze přiznání, že jsme něco viděli špatně.
Možná skutečné „vidění“ nezačíná jistotou, ale pokorou.
Pane, ukazuj mi, kde jsem slepý,
i když si myslím, že vidím správně.
Otvírej mi oči!
Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu
Autor: Pavel Semela
Související texty k tématu:
Postní doba, Popeleční středa
- Co je to Postní doba Co je náplní a účelem postní doby? Co a proč v postní době dělat? Samotný název tohoto čtyřicetidenního období není zcela jednoznačný. Půst jako takový totiž není jeho jedinou náplní.
- Popeleční středa - základní informace Popeleční středou vstupují věřící do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc.
- S Bohem povstáváme z popela Postní doba, která začíná na Popeleční středu, je vhodným časem, abychom se vrátili k tomu podstatnému v životě, abychom se zbavili toho, co nás tíží a abychom znovu zažehli oheň Ducha Božího, který skrytě přebývá mezi popelem našeho křehkého lidství.
- Postní doba nám nelahodí Ale je to takový budíček pro duši…
- V postní době nejde jen o půst Moje vzpomínky z dětství na postní dobu jsou pochmurné.
- Také nevíte co si počít s postní dobou ? "V čem pro nás může být smysl postní doby? Čím můžeme naplnit následujících čtyřicet dní? Život křesťana obsahuje tři základní vztahy: - vůči Bohu - vůči bližnímu - k sobě samému.
- Pravidla pro postní dobu (pastorace.cz)
- Další texty k tématu postní doba, popleční středa, popel...
