Zahozený talent

Dobrý den,
Potřebovala bych radu, jiný náhled na věc - od člověka, který je věřící a moudřejší než já :-).
Od malička jsem se věnovala hře na hudební nástroj. Rodiče mě podporovali, platili, já dřela denně víc jak 10 let, jezdila na soutěže a festivaly,… musela jsem kvůli tomu obětovat mnohé, vlastně i jiné talenty, na jejichž rozvoj nezbyl čas…
(...)
Jenže jsem odešla studovat a s tím postupně ustalo cvičení. Když přijedu domů, mám pocit, že i kdybych hrála, ztrácím čas, protože bych se chtěla/měla věnovat jiným věcem (škole apod.) Můj život je jakoby už trochu jinde. Jenomže stále to ,,svědomí“, které mi říká, že zahazuju práci a talent, který se mohl rozvíjet. Není hřích prostě najednou zanechat nástroj, na kterém člověk tolik let dřel? Na druhou stranu cítím, že nechci dělat věci jen napůl.

Děkuji, opravdu si nějak nevím rady.

Dobrý den,
nevím, zda jste s požadavkem moudrostí narazila na toho pravého. Spíše než radu mohu nabídnout další pohled. Jsem přesvědčen, že není hříchem přestat po řadě let úsilí hrát na hudební nástroj, pokud důvod není hříšný (např. lenost). Nejednou nezbývá, než volit z řady dobrých možností. Například rozhodnutí podpořit - třeba finančně - jednu dobrou věc nutně znamená "zahodit" řadu jiných dobrých věcí. Kdosi to nazval: "Opouštěním Boha kvůli Bohu".

Vaší současnou prioritou by měla být příprava na budoucí povolání; co Vás má v budoucnu živit, to má přednost před tím, co je "jen pro zábavu". Moje doporučení zní: poctivě a naplno studujte a podle času, chuti a sil se věnujte ostatnímu. Vyměnit čas od času čtení skript za čtení not shledáte možná docela příjemným.

Bůh si člověka vodí různými cestami a nikde není psáno, že léta cvičení a odříkání nebudou ve Vašem životě zúročena nějakým božsky překvapivým způsobem.

Kategorie otázky: Povolání, boží vůle, Hudba, škola, krize víry,...