Neudělal jsem zkoušku. Proč?

Dobrý den, studují VŠ a zrovna probíhá zkouškové období. Když jsem měl před zkouškou, pořád jsem prosil Boha o pomoc. Hrozně jsem se bál, že to nezvládnu. A nezvládl jsem. Musím jít znova. Nevím jestli jsem to nezvládnul proto, že jsem se málo učil, protože jsem se učíl hrozně moc nebo je to trest za to, že jsem dělal špatné věci a byl jsem na hodně lidí zlý. Snažím se být dobrý člověk, ale občas řeknu někomu něco ošklivého a pak mně to mrzí.

Milý...,

samotný Pán Ježíš odpovídá učedníkům na podobnou otázku v souvislosti se slepým člověkem: zhřešil on, anebo jeho rodiče? A Pán Ježíš říká: „Nezhřešil on ani jeho rodiče. Je slepý, aby se na něm zjevily Boží skutky“ (Jan 9, 2-3). Ty sice nejsi slepý, ale také tě postihlo trápení, a také se ptáš: co bylo špatně? Podle tvého popisu to vypadá, že ses učil dost, i ses hodně modlil – a stejně to nevyšlo. Pán Ježíš ti tedy zřejmě odpovídá: „To, co jsi udělal dobrého nebo špatného, s tím vůbec nesouvisí. Chci, aby se na tobě zjevily Boží skutky.“

A co to jsou, ty Boží skutky, které se mají zjevit, když neuděláme zkoušku? Na tom přece nemůže být vůbec nic, co by oslavilo Boha?
A přece ano. Tvoje trpělivost, pokora a na druhé straně odvaha, píle a cílevědomost, se kterou se vrhneš do druhého pokusu, radostná duše i přes tuhle nepříjemnost a odevzdanost do Božích rukou … je toho tolik, čím může tenhle neúspěch oslavit Boha, svědčit o něm druhým lidem, povzbudit je v jejich neúspěchu. Jen je potřeba vzít tu prohru za správný konec. Vždyť Pán Ježíš nám nesliboval, že život s ním bude procházkou růžovým sadem, spíš naopak. Sám utrpení neunikl, vypil kalich hořkosti až do dna. Ale slíbil nám sílu, že s ním to všechno zvládneme. Nejen neudělanou zkoušku, ale i třeba nešťastnou lásku nebo dokonce nešťasné manželství, nepovedené děti, nemoc, stáří a nakonec i smrt. Všechno s ním a v něm prý uneseme a doneseme až ke vzkříšení.

Tak Ti přeju, abys na něj dokázal pohlížet takhle: ne jako na toho, kdo od nás vzdaluje všechny nepříjemnosti, ale kdo nám je pomáhá nést, správně pochopit a správně se k nim postavit, aby se pro nás staly cestou do nebe. Samozřejmě je dobře, že se zamýšlíš nad svým chováním a hledáš jeho přirozené i nadpřirozené souvislosti s událostmi tvého života. Obvykle tam jsou, ale ne takhle „prvoplánové“. Na tyhle složité úvahy je jednoduchý recept: svěřovat svoji minulost Božímu milosrdenství, svoji budoucnost do jeho rukou a žít přítomnost v Boží lásce, jak jen nejlépe dovedeme. A beze strachu. První slova, která řekl Pán Ježíš po svém vzkříšení apoštolům, byla: "Pokoj vám. Nebojte se..."

Přeji ti vše dobré.

Kategorie otázky: Víra a život (život z víry), Modlitba, Pochybnosti a krize víry, Hledání Boha, víry