Násilí a kamenování ve Starém zákoně

Není mi jasné, jak v kontextu evangelií nahlížet na texty Starého zákona. Ježíš ve vztahu ke Starému zákonu řekl (Mt 5, 17-19): „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.“

Jenže ve Starém zákoně jsou pasáže, které když budeme brát vážně, skončíme hůř radikálové z islámského státu. A  je jich celkem hodně – např. výslovně se nabádá ke kamenování za odpadlictví (Dt 13, 7-11) Co s nimi?

Logika mi dává jen dvě možnosti. Buď je budu přehlížet, a potom půjdu proti Ježíšovým výrokům, viz výše. Nebo je budu brát vážně a zavedu peklo na zemi. Vím, že církev považuje všechny knihy jak Starého, tak Nového zákona za posvátné a věří, že byly sepsány z vnuknutí Ducha svatého, ale jak může být Bůh původcem násilných, řekl bych až nenávistných slov?

Vaše otázka by vyžadovala odpověď obsáhlejší, než je možné sem vypsat, tak se pokusím poskytnout alespoň několik bodů k dalšímu studiu:

Starý zákon skutečně obsahuje mnoho pasáží, které jsou pro čtenáře v 21. století těžko srozumitelné a přijatelné. V prvé řadě je zapotřebí si uvědomit, že jsou to texty starobylé, sepsané ve velmi odlišném kontextu, než ve kterém se dnešní čtenář nachází. Při četbě je proto třeba brát ohled na literární druh a historické okolnosti. To samo o sobě nestačí, ale je to nutný začátek.

Klíčem ke správnému pochopení těchto starozákonních textů je, myslím, právě jejich četba ve světle Zákona nového. Mezi starozákonními a novozákonními texty nacházíme totiž jak kontinuitu, tak diskontinuitu a pokrok. Např. v Ex 21,24 najdeme ustanovení „oko za oko, zub za zub“, na které v Mt 5,38-39 navazuje Ježíš: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou;“
Nový zákon zde navazuje na ustanovení Zákona starého, které ale mění a přináší pokrok. Můžeme tedy sledovat postupný vývoj ustanovení v Bibli. Starozákonní ustanovení mají svou platnost, ale nejsou nadřazena těm novozákonním.

Není nutné starozákonní ustanovení přehlížet, ale ani se je dnes snažit prosazovat, protože nejsou primárně určena pro naši dobu. My žijeme v době, kdy už známe novozákonní radostnou zvěst a Ježíšův pohled na věc. A on kamenování zrovna nakloněn nebyl – srov. Jan 8,1-11.

K četbě by se Vám mohla hodit knížka Obtížné oddíly knih Mojžíšových od Jana Hellera a Martina Prudkého.

Kategorie otázky: Výklady jednotlivých pasáží Bible