Děláš si zbytečné starosti. (Lk 10,41) - Citát z Bible na každý den

22. 7. 2013

Je opravdová víra jen o tom, že by mě nemělo zajímat nic normálního?

Navigace: Katalog dotazů > Láska a vztahy > Sebepřijetí

Dobrý den,

jsem věřící. Sleduji normální kvalitní filmy, čtu i jiné knížky než bibli, mám ráda oblečení a ráda se upravím. (Podotýkám ale, že to není moje priorita.) Po setkání s některými věřícími mám někdy výčitky, že se zabývám "světskými" věcmi. Jiné ženy prý např. při žehlení nesledují televizi, ale poslouchají zbožná kázání atd. Je opravdová víra jen o tom, že by mě nemělo zajímat nic "normálního", že bych měla chodit v dlouhých sukních a nevidět napravo nalevo a sledovat jen "zbožné" filmy?

Děkuji.

Milá....

kdyby bylo křesťanským ideálem ženy koukat se jen na zbožné filmy a chodit v dlouhých hnědých sukních, nevím, jestli by lidstvo nevymřelo na nudu.

Především – nikdy nesrovnávejte svůj krok s nikým jiným než se samotným Kristem! Poměřovat se s lidmi kolem sebe nikam nevede. Každý máme svoji vlastní cestu, svoje vlohy a svoji míru poznání dobrého a zlého. Bůh nás vede individuálně, krůček po krůčku. Co je u jednoho slabostí, může být u druhého v danou chvíli silou, velkým vítězstvím na cestě k Bohu! To neznamená žádnou relativizaci Božích příkázání. Přikázání jsou celkem jasná a co je pod jejich míru, je hřích. Toho bychom se měli v každém případě vyvarovat a všemi silami usilovat o život ve spravedlnosti. Ne vždy se nám to povede, a pak je čas na pokání, důvěru v odpuštění a snahu o nápravu.

Ale to, o čem mluvíte, nespadá do oblasti hříchu. Jsou to otázky, které spadají právě do oblasti individuální cesty k Bohu a s Bohem. Bůh každého z nás vede, jak už bylo řečeno. Nemám na mysli žádná mimořádná vnuknutí či zjevení, ale osobní vztah, který by se měl stále upevňovat a prohlubovat. Každý vztah se buduje tím, že se vzájemně poznáváme, jsme co nejvíc spolu, stále víc druhého chápeme, dokážeme předvídat jednání toho druhého a předem plnit jeho přání. A tak je to i s Bohem, s tím rozdílem, že On nás nemusí poznávat, neboť nás dokonale zná. On je stále s námi – to my se mu musíme přibližovat, naslouchat mu, poznávat ho v jeho slově i v událostech našeho života. A tak stále jasněji chápeme, co po nás právě v tuto chvíli chce, čím mu děláme radost a čím se od Něj naopak vzdalujeme.

Přiblížit k Bohu nás může kvalitní kniha nebo film (nutno podotknout, že přívlastek „kvalitní“ se velmi zřídka spojuje se „zbožný“ a též málokdy se „zamilovaný“), hezké šaty, dobré víno atd. – na správném místě ve správný čas –, stejně jako pro jiného poslouchání kázání u žehlení (já například bych z toho nejspíš na košilích nažehlila faldy, a to jistě Bůh nechce :).

Stejně tak s oblékáním: Bůh přece chce, abyste byla sama sebou – kvůli tomu Vás stvořil jinou než miliardy jiných žen. Sama víte nejlíp, v čem se cítíte dobře, co Vám sluší – a tedy v čem jste nejvíc sama sebou. Zabývat se tím (s mírou, která tomu přísluší) není nic zlého – vlastně i zpětně člověk sám sebe odhaluje a poznává podle toho, jak se šatí a co do toho vkládá za úmysly.

Ale v životě člověka může také přijít zvláštní vnuknutí, že je čas úplného odevzdání: televize, dovolených, hezkého oblečení, možná i poslouchání zbožných přednášek.  Ale to je zcela individuální povolání, kterým se nemůže řídit nikdo jiný než ten, kdo ho dostal. Ani podle něj nemůžeme poměřovat míru své „svatosti“. Je však třeba mít napjatý vnitřní sluch, abychom taková volání nepřeslechli.

To je jen pár příkladů, jak mohou být tyto věci různé. Samy o sobě jsou mravně indiferentní, v určitém případě se však mohou stát hříchem nebo naopak projevem ctnosti. Záleží na tom, jak tuto konkrétní věc v tento konkrétní čas vidí na mně Bůh. Snažte se s ním být jedno srdce, jedna mysl. Spočívejte v modlitbě u jeho nohou jako Marie v Betánii. Vše ostatní se postupně poddá.

Tak vidíte: na jedné straně Bůh nechce tak mnoho, na druhé chce všechno. Je to tak – Bůh Vás chce celou, ne nějakou nepodstatnou část. V momentě, kdy se mu zcela odevzdáte, sám řekne, co je ve Vašem životě dobré a co by mohlo být ještě krásnější a bohatší. A také Vám dá sílu, abyste mohla svůj život přetvářet k Boží podobě, která rozhodně není bezkrevná, nudná a šedozelená, ale plná radosti, života a barev!


Přeji Vám odvahu a důvěru na této cestě.

-EF-

Kategorie otázky: Víra a život (život z víry), Sebepřijetí, Křesťanská etika, hřích, Pochybnosti a krize víry

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Na pondělí 7. října vyhlásil papež František Den modliteb a půstu za mír

Na pondělí 7. října vyhlásil papež František Den modliteb a půstu za mír
(4. 10. 2024) „Je toho zapotřebí, zatímco válečné požáry nadále pustoší lidi a národy“.

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)
(3. 10. 2024) Co nám nabízí svědectví Františka z Assisi dnes? 

Svátek andělů strážných 2.10.

Svátek andělů strážných 2.10.
(1. 10. 2024) Pošlu před tebou anděla, aby nad tebou po cestě bděl. Naslouchej jeho hlasu. Můj anděl půjde před tebou, praví Bůh.…

Mezinárodní den seniorů 1.10.

Mezinárodní den seniorů 1.10.
(29. 9. 2024) Víte, pro mě stárnutí je přibližování se cíli. A ten cíl stojí za to. Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani do srdce…

Svatý Václav?

Svatý Václav?
(28. 9. 2024) Jaký vzor nabízíme mladým lidem dnes? Rytíře nebo švindlíře?